Nejisté domovy: Susanne Lorenz

Berlínská umělkyně Susanne Lorenz se ve svých instalacích a objektech věnuje tématům sportu a pohybu, architektury i přírody. Zároveň vytváří díla, která mají praktické či společenské využití ve veřejném prostoru – mezi její projekty patří například kořenová čistírna odpadních vod na řece Seseke nebo koupací loď v berlínském Osthafenu.

Na výstavě Nejisté domovy autorka zdůrazňuje sportovní a společenské aspekty své tvorby. Představuje zde díla Weme/Wirmir (Myjá) a Gast:Heim (Hosté:Domácí), která jsou součástí cyklu vznikajícího od roku 2019. Obě instalace mají podobu balančních desek, využívaných ke zlepšení pohybových schopností lidí i zvířat. První deska nese slova „my“ a „já“, symbolizující napětí mezi individuálními a kolektivními zájmy. Druhá, s nápisy „hosté“ a „domácí“, odkazuje nejen ke sportovní terminologii, ale zároveň otevírá otázky domova, sounáležitosti a dalších společensko-kulturních významů, které se pod těmito pojmy skrývají v různých jazycích.

Susanne Lorenz pochází z Berlína, kde dosud žije a pracuje. Vystudovala výtvarné umění, dějiny umění a architekturu v Berlíně a Brunšviku. Od roku 2006 působí jako profesorka výtvarného umění – nejprve v Hamburku, od roku 2010 na berlínské Univerzitě umění. Mezi její ocenění patří například stipendium Kunstfonds (2005), pařížské stipendium francouzské vlády (2002) či stipendium berlínského senátu pro pobyt v italské Casa Baldi (2001). V roce 2006 se podílela na 10. bienále architektury v Benátkách v rámci projektu Convertible City v německém pavilonu. Zúčastnila se také řady významných výstav – například permanent zeitgenössisch v Haus am Waldsee (2005), Tierperspektiven v Muzeu Georga Kolbeho v Berlíně (2009) či Streuflüsse v brněnském Domě umění (2015).