Ajdivadlo s Ladou Hubatovou-Vackovou

Srdečně zveme na přednášku kurátorky Lady Hubatové-Vackové o Ajdivadle, které působilo pod vedením Karla Langera v padesátých letech minulého století na Škole uměleckého průmyslu. Setkání se uskuteční v úterý 16. prosince od 17:00 v Domě umění na Malinovského náměstí. 

AJDIVADLO
Na přelomu let 1947 a 1948 vzniklo na tehdejší Škole uměleckého průmyslu (ŠUP) oddělení drobného uměleckého průmyslu a hraček, které vedl výtvarník a pedagog Karel Langer. Ten kladl důraz na tvořivost, využívání skromných či odpadových materiálů a navazování na lidové tradice, například výrobu jednoduchých loutek z brambor, kapesníků či modelovaných rukama. Studenti tohoto ateliéru, přezdívaní „drobňáci“, se mimo jiné věnovali návrhům a výrobě loutek a v letech 1949–1958 pod Langerovým vedením vytvořili školní loutkové divadlo Ajdivadlo. V něm používali jednoduché prstové a hadrové loutky, maňásky, závěsné i stínové loutky zvané javajky, které se rozlišovaly podle velikosti a způsobu ovládání. Ajdivadlo bylo neobvyklým projektem, který v době silné politické propagandy propojoval dětské pohádky s avantgardními scénickými experimenty. Podle dochovaného dopisu byl Langer také v kontaktu s významnou scénáristkou, režisérkou a animátorkou Hermínou Týrlovou, a na jeho doporučení se někteří studenti a studentky podíleli na výrobě loutek pro Československý státní film.

Vstupenky lze zakoupit v předprodeji přes GoOut.
Vstupné: 100 Kč

O VÝSTAVĚ 
Jak se v Brně rodilo moderní umění a design? Jaké byly metody uměleckoprůmyslového vzdělávání? A jak se z někdejší Školy uměleckých řemesel stala dnešní Střední škola umění a designu a vyšší odborná škola Brno? Výstava zachycuje stoletý příběh jisté středoevropské instituce, v níž se setkávaly lokální folklorní tradice s experimentální uměleckou avantgardou, poslušnost vůči politickému establishmentu s odvážným volnomyšlenkářstvím a tradiční řemeslná zručnost s novými médii. Ve zkratce představuje výsledek týmového výzkumu, který je obšírněji publikován ve stejnojmenné knize.

Výstava je členěna do šesti chronologických oddílů. Tyto oddíly jsou rámovány historickými milníky, jež měly na dění ve škole mnohdy zásadní dopad. Z druhé strany lze výstavu chápat jako velmi neúplnou zprávu o brněnském výtvarném dění prizmatem jedné střední umělecké školy.

Název výstavy Hlavou a rukama odkazuje ke svébytnosti umělecké práce a uměleckého vzdělávání. Konkrétněji připomíná některé pedagogické postupy, jimž se v expozici dostává pozornosti. V obecnější rovině pak vyznačuje pokus o zachycení proměnlivých představ o společenském významu umění a taky o tom, jak se vlastně někdo stane umělcem či umělkyní.

Škola uměleckých řemesel (zkráceně ŠUŘ), která byla založena Obchodní a živnostenskou komorou v Brně v roce 1924, měla reprezentovat specifickou moderní alternativu vůči většinou německojazyčným školským institucím podobného typu, které na Moravě existovaly od konce 19. století, ale také vůči pražské UMPRUM a oborově analogickým školám v Rakousku a Německu. Pedagogický sbor, který na brněnské škole v kontextu první republiky, ale i v protektorátních čtyřicátých letech působil, se cíleně zaměřoval na kultivaci moderní lokální kulturní identity a produkce, která by byla svorníkem mezi internacionální modernitou a moravskými regionálními tradicemi.

Ve Škole uměleckých řemesel pedagogicky působila řada výrazných osobností (např. Emanuel Hrbek, Josef Vydra, Petr Dillinger, Božena Rothmayerová-Horneková, Viktor Oppenheimer, Jaroslav Král, Karel Langer, Jan Lichtág, František Kalivoda, Zdeněk Rossmann, Antonín Jero, František Malý, Josef Vydra, Bohdan Lacina, Josef A. Šálek, Jindřich Svoboda, Karel Otto Hrubý, Marie Filippovová, Dalibor a Ivan Chatrní, Pavel Dias, Vladimír Židlický, Pavel Dvorský, Jan Rajlich, Emanuel Ranný, Petr Veselý); se školou je spojeno množství někdejších studentů a studentek (František Povolný, Bohumír Matal, Ester Krumbachová, Teodor Rotrekl, Inez Tuschnerová, Jiří Pelcl, Josef Daněk, Blahoslav Rozbořil, Václav Jirásek, Kateřina Šedá, Barbora Klímová a další). Někdejší ŠUŘ dnes oficiálně používá název Střední škola umění a designu, součástí je i Vyšší odborná škola Brno.

Výstava připomínající 100 let založení této školy navazuje na výsledky uměleckohistorického výzkumu týmu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a dalších přizvaných odborníků na dané téma. Soustředí na probádání nových či méně známých momentů z dějin a současnosti školy, které vycházejí ze studia dochovaných prací významných pedagogů a absolventů školy i z archivních fondů ŠUŘ, které mimo velkých příběhů z dějin umění odkrývají i běžný vzdělávací provoz a metody výuky (učebnice, učební pomůcky, zápisy z porad). Formou dílčích detailních odboček tak bude možné na pozadí historických kontextů otvírat menší tematické sondy, které plastičtěji dokreslí komplexní obraz instituce.

Výzkum byl částečně financován z prostředků Programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity (NAKI III) Ministerstva kultury ČR v rámci projektu Místa tvořivosti. Uměleckoprůmyslové vzdělávání: konstrukce identit, záchrana minulosti a design budoucnosti (DH23P03OVV061). Příjemcem grantu NAKI III je Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, mistatvorivosti.umprum.cz.

Děkujeme společnosti AUTOCOLOR Šoukal, s. r. o., za technickou podporu výstavy a zapůjčení lešení.

Hlavním mediálním partnerem výstavy je Česká televize.
Výstava se koná pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a primátorky města Brna Markéty Vaňkové. 

Foto: Karel Langer, studenti oddělení drobného uměleckého průmyslu a hraček a Ajdivadlo, 1948–1958, Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin divadla.