Prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D. (* 4. 3. 1959 – † 27. 9. 2026)

V neděli 27. září 2026 přišla zpráva, které šlo těžko uvěřit - zemřel Radek Horáček, osobnost, bez které si nelze představit brněnské výtvarné a kulturní milieu, jež svým všestranným působením dalece překročil. Teoretik výtvarného umění, výrazný pedagog, organizátor výtvarného a kulturního života a především přítel mnoha tvůrců, milovník výtvarného umění.

Prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph. D. byl spjat především s brněnskou akademickou obcí svým dlouholetým působením na katedře výtvarného umění Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde založil studijní obor Galerijní pedagogika a zprostředkování umění, působil také na Vysokém učení technickém v Brně, na Fakultě výtvarných umění. Svou odbornou, pedagogickou, organizační činností a laskavým přístupem ovlivnil několik generací studentů.

Jeho jméno je však neodmyslitelně spojeno s Domem umění města Brna, který řídil v letech 2002 – 2006, dlouho zde působil i externě jako kurátor mnoha uměleckých projektů. Zasloužil se také o vznik uměleckých sdružení TTKlub výtvarných umění, ARS PUBLICA, inicioval vznik Týdne výtvarné kultury a založení Galerie výtvarné pedagogiky v Domě pánů z Kunštátu. Byl autorem několika publikací zabývajících se muzejní pedagogikou či uměním ve výtvarném prostoru a bezpočtu výtvarných recenzí a článků.

V průběhu svého působení na pozici ředitele Domu umění Radek Horáček připravil řadu autorských i skupinových výstav, zaměřených na významné umělecké osobnosti české scény, například jedinečnou výstavní prezentaci tvorby Vladimíra Kokolii, který v Domě umění po dobu konání výstavy i bydlel (2003), prostorovou site specific instalaci Dalibora Chatrného (2005) a přehledovou výstavu svého celoživotního přítele a souputníka Vladimíra Havlíka (2006). Ve spolupráci s Jiřím Kovandou uvedl skupinovou výstavu Interpretace není zločin (2002), s díly inspirovanými tvorbou jiných autorů nebo Druhý dotek (princip interpretace v tvorbě některých českých a slovenských umělců, 2005). Byla připomínána i významná období brněnské výtvarné kultury druhé poloviny 20. století, existence brněnských tvůrčích skupin šedesátých let v projektu Mezi námi skupinami (2004) i uvedení díla v širším povědomí méně známých osobností jako byl fotograf Miroslav Tichý (2006). V Domě umění se v této etapě pravidelně prezentovaly také autorské výstavy významných mezinárodních autorů, například Daniela Spoerriho (2003), Gerharda Richtera (2005), Jiřího Georga Dokoupila (2005), Antonína Kratochvíla (2005) a dalších, řada tematických výstav mapujících nedávné nebo aktuální tendence, například výstava Insiders/Nenápadná generace (2004). Během svého působení zde Radek Horáček rozvíjel principy galerijní animace v řadě programů, které zážitkovou formou zprostředkovávaly umění široké veřejnosti. Právě přibližování umění přístupnou a tvořivou cestou, které tvořilo základ Horáčkova celoživotního profesního směřování, našlo v Domě umění své přirozené uplatnění a naplnění. Jeho zásluhou bylo otevření ojedinělé Galerie výtvarné pedagogiky v Domě pánů z Kunštátu (2006), jejíž dramaturgii vytvářeli doktorandi Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty MU v Brně a vznikaly zde osobité realizace výtvarných edukativních programů, rozvíjejících tvořivé aktivity a vnímání dětí.

S Domem umění Radek Horáček udržoval pravidelné kontakty až do současnosti, naposledy při příležitosti stoletého výročí Igora Zhoře, klíčové osobnosti výtvarné pedagogiky, k níž se připojil rozsáhlou a osobně koncipovanou publikací o svém učiteli. V Domě umění měl letité spolupracovníky, kolegy a kolegyně, přátele. Radek Horáček byl člověk s pozitivním přístupem k životu, svým intenzivním zájmem, nadšením, neelitářským a tvořivým přístupem k umění oslovoval široký okruh veřejnosti. Byla s ním radost nejen spolupracovat, ale i diskutovat a prostě jen pobývat. Bude chybět nejen svým nejbližším, ale i všem svým přátelům a studentům.  Čest jeho památce!