Nejisté domovy: Nanaé Suzuki

Pro cyklus obrazů pojmenovaný „1923“ se Nanaé Suzuki inspirovala fotografiemi z období masivního přesunu obyvatelstva na konci řecko-turecké války. V letech 1922–1923 přišel do Řecka více než milion uprchlíků, což během několika měsíců znamenalo nárůst populace o 30 procent. Fotografie, která posloužila autorce jako zdroj inspirace, zachycuje uprchlíky ubytované v lóžích budovy athénské opery a dokumentuje nejen následky válečného konfliktu, ale i absurditu dočasných obydlí pro lidi v nouzi. Zatímco lóže poskytují privilegovaným návštěvníkům opery nejlepší výhled, ideální umístění a jistou míru soukromí, nelze říci, zda se tam uprchlíci cítili dobře – ponechává to prostoru divákově představivosti.

Nanaé Suzuki pochází z Kanazawy v Japonsku. V letech 1966 až 1971 studovala na státní vysoké škole umění v Tokiu. Od konce sedmdesátých let působí v Evropě a již několik desetiletí žije a pracuje v Berlíně. Získala řadu stipendií a grantů, například pracovní stipendium berlínského Senátu v roce 1995, stipendium Kunstfonds v roce 2021 či Martha Laugs Stipendium 65+ v roce 2022. V roce 2022 byla rovněž nominována na cenu Marianne Werefkin. Monografické výstavy měla několikrát v Galerii Stella A. v Berlíně, v roce 2015 v Japonsko-německém centru v Berlíně a v roce 2013 v Art Space Niji v Kjótu. Svou uměleckou tvorbou se rovněž zapsala do řady výstav, například Perspektíva v roce 1999 v Kunsthalle Budapešť v Maďarsku, Daily Memories v roce 2014 v Kunstmuseum Kloster v Magdeburku, Berlinzulage v roce 2018 v Künstlerhausu Bethainen v Berlíně a v roce 2020 v Haus am Kleistpark v Berlíně.