Nejisté domovy: Adidal Abou-Chamat

Tvorba Adidal Abou-Chamat vychází z jejího německo-syrského kulturního zázemí, které zásadně ovlivňuje témata, jimž se ve své práci věnuje. Zabývá se především hybridními kulturními a queer identitami a kriticky nahlíží na otázky moci a dominance – například patriarchát, rasismus či kolonialismus.

Jedním z vystavených děl na výstavě Nejisté domovy je instalace s názvem Gender Bender. Má podobu čalouněného dvojkřesla, jehož sedáky propojuje kulatý světelný box umístěný mezi nimi. Pravý sedák obsahuje fotografii ženských chromozomů a nákres operačních kroků přeměny ženy v muže; v levém sedáku je portrét indické hidžry. Termín „hidžra“ označuje na indickém subkontinentu osoby intersexuální či transgender. Ve starověké Indii měly hidžry – trans ženy – vážené postavení, žehnaly novorozencům a účastnily se náboženských rituálů. S příchodem britské koloniální nadvlády však nastala jejich ostrakizace, a přestože v posledních letech došlo k právnímu zlepšení jejich postavení, jejich životní situace zůstává nadále nejistá.

Adidal Abou-Chamat dnes žije v bavorském Valley. V letech 1982–1987 studovala výtvarné umění na Chesterfield College of Art a poté v Edinburghu ve Velké Británii. Magisterské studium absolvovala na Státní univerzitě v New Yorku. Po návratu do Anglie dokončila doktorské studium v oboru výtvarného umění na Royal College of Art. Za svou tvorbu získala řadu ocenění a stipendií, mimo jiné Bavorskou kulturní cenu za výtvarné umění (2023), Cenu parlamentní skupiny CSU za výtvarné umění (2007) a stipendium Henryho Moorea (1993).

Foto: Adidal Abou-Chamat, Gender Bender