Přednáškový večer
Disk nelze načíst // Metr aury v depositářích a tuny ve sběrných surovinách

Srdečně vás zveme na přednáškový večer, nazvaný Metr aury v depositářích a tuny ve sběrných surovinách, k výstavě Disk nelze načíst, který se koná ve středu 21. ledna 2026 od 17:00. Vstup na akci je volný. 

Podle slavného výroku Waltera Benjamina oslabil, nebo dokonce zničil rozvoj dostupnějších technologií snadné reprodukovatelnosti auru uměleckého díla. Úmrtím “aury” jsme prý zaplatili za výhodu širší dostupnosti kulturních hodnot pro veřejnost.” I při vysoce dokonalé reprodukci odpadá Tady a Teď uměleckého díla – jeho neopakovatelná existence na místě, na němž se nalézá. [...] Tady a Teď originálu vytváří pojem jeho pravosti.“ Přesto někteří stále věří, že jistou míru aury si i v digitální době umělecké dílo mohlo uchovat. Je to možné, pokud se hodnoty jako “autenticita”, “punc” a “originál” kamsi vytratily? Může být aura ukrytá třeba v digitálním kódu? Nebo dokonce v konfiguraci algoritmů umělé inteligence? A jaký smysl a význam má narůstající masa uměleckých děl pro společenství 21. století, tedy v době kdy se potýkáme s následky naší nadprodukce všeho?

1. Matěj Strnad: Write Once – Read Many? Optická média mrtvá, nemrtvá a oživovaná
Jaký životní cyklus mají optická média, metody a přístupy k jejich archivaci a případného oživování? Kde se optická média vlastně vzala, kam se poděla a kde se s nimi ještě můžeme, nebo musíme setkat? Matěj Strnad vede oddělení kurátorů Národního filmového archivu a je koordinátor projektů digitálního restaurování a metodiky rozvoje sbírek NFA, člen Komise pro programování a přístup ke sbírkám (PACC) Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF).
https://videoarchiv.nfa.cz/katalog/

2. Miloš Vojtěchovský: Knihobudky, poštovní schránky a OPŠ (Oblíbené plašiče špačků)
Komentář k tématu “kde je aura uměleckého díla v epoše reprodukovatelnosti“ V průběhu 20. století převálcovala mechanickou replikaci „postprodukce“ případně „generativní produkce“ a posvátnost / vzácnost / jedinečnost artefaktu jeho “manipulační hodnota“. Několik příkladů snahy o vzkříšení zemřelých paměťových nosičů jako jsou knihy, dopisy, elpéčka, VHSky, CD ROMky, DVD ROMky, HyperCard nebo lejzr disky. Spolu s Handa Gote research & development je Miloš Vojtěchovský iniciátorem výstavního a archivářského projektu Disk nelze načíst a IRMPU (Institut pro resuscitaci mediálního a postmediálního umění).

3. Dušan Barok: Strategie pro uchování uměleckého odkazu „Copy it Right“
Online poznámka k probíhající diskuzi o různých možnostech opětovného použití uměleckého díla (posuny od licencování vlastní tvorby) jako strategie pro přežití vlastní tvorby z pohledu limitů mechanismů, které ji, i za cenu právní nejednoznačnosti, umožnily. Dušan Barok je zakládající redaktor platformy Monoskop pro studia umění, kultury a médií. Mezi jeho oblasti působnosti patří síťová média, participativní aktivity, experimentální publikování a uchovávání elektronického umění. Žije a pracuje v norském Oslu.
https://monoskop.org/Dusan_Barok

4. Miloš Šejn: Archivy & Kabinety
Poznámka k obsedantnímu sbírání přírodnin, barev a struktur a budování osobního archivu. Tělesná zkušenost a analogové sběratelství se mění v digitální, programované prostředí. Jak můžeme podobný archiv dnes číst a jaké by mohly být jeho budoucí podoby. Miloš Šejn je vizuální umělec a pedagog. Pracuje metodou opakovaných návratů na několik přírodních lokalit, kam pravidelně chodí od mládí a vede s nimi dialog prostřednictvím fotografií, filmů. videí, kreseb, maleb, frotáží, textů i velice osobních rituálů.
https://www.sejn.cz/