Pavel Korbička: Nepravý úhel
Nepravý úhel, 2008
Neonové trubice, site-specific instalace
foto: Pavel Korbička
Světelná instalace Pavla Korbičky s názvem Nepravý úhel z roku 2008 reaguje na architektonický prostor renesančního paláce Domu pánů z Kunštátu, který vznikl na místě středověké městské zástavby Brna. Prostřednictvím základní geometrické kompozice dvou linií z barevných neonových trubic odhaluje nečekanou nepravidelnost a nepřesnost prostorového řešení klenby nad schodištěm, která by podle běžných principů renesanční architektury měla vycházet ze symetrické a pravoúhlé dispozice. Vzhledem k historickým přestavbám, v nichž bylo nutné vycházet z původní zástavby, se však ideální řešení přizpůsobovalo možnostem a podmínkám daného místa a jeho proporcí. Korbičkova instalace vstupuje do dialogu s měřítkem a dispozicí tohoto prostoru a zviditelňuje posuny v nových souvislostech a vztazích.
Světelné intervence v interiéru nebo exteriéru převážně historické městské architektury redefinující prostorové souvislosti patří k jednomu z dlouhodobých témat Korbičkovy tvorby. Svoje zásahy realizuje autor od začátku nultých let minimálními prostředky, většinou jako formulaci několika horizontálních, vertikálních nebo diagonálních linií reagujících na specifický charakter daného místa. Neonové trubice, jejichž světelné a barevné účinky proměňují naše vnímání a zažívání prostoru, vytváří protiklad k racionálně koncipované geometrické kompozici a vstupují do interakce s nehmotným a neuchopitelným prostorem, který pociťujeme také skrze vlastní fyzickou zkušenost a pohyb. Moment pohybu hraje pro vnímání Korbičkových děl důležitou roli. Přibližováním a vzdalováním se pohybující divák sám stává jedním z aktérů díla vstupujícím na základě své pozice do jeho prostorových vztahů.
Do okruhu těchto děl patří například raná instalace s názvem Hladina (2003) v dnes již zaniklé brněnské galerii Katakomby, s modrými neonovými liniemi vyznačujícími rovinu v nerovném terénu podzemních chodeb, nebo instalace North Line (2008), vytvořená ve svahu brněnského Špilberku v rámci prvního ročníku festivalu Sochy v ulicích (nověji Brno Art Open). Z novějších realizací se jedná o instalace Attribute (2019) z výstavy Pavilion 02 v Benátkách, Metaphors (2021) ve vile Cernigliaro, Sordevolo v Itálii, Boží mlýny (2019) na Signal festivalu v Praze nebo Point (2023) u Besedního domu v Brně. V posledních letech Korbička opakovaně vstupuje svými díly také do prostoru sakrální architektury, kde elementární instalace komunikují a umocňují významy spojené s duchovními kvalitami místa. Jednalo se například o intervenci v částečně dochovaném presbytáři bývalého kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích (2012) nebo o novější realizaci Strukturace prostoru v Domě umění v Opavě – v bývalém kostele sv. Václava (2020), ve Via Adventus (2024 a 2025) v kostele sv. Jakuba v Brně a o instalaci Strukturace prostoru (2025) v kostele sv. Vavřince v Klatovech.
Pavel Korbička se souběžně věnuje také tvorbě prostorových instalací – koridorů tvořených z barevně osvětlených polykarbonátových desek, do nichž návštěvník přímo vstupuje a prochází jimi. Koridory tvarují a formují prostor, mění navyklý způsob pohybu nebo orientace a díky zvláštním světelným a optickým podmínkám proměňují naši percepci, včetně pocitu nestability a dezorientace. Paralelně vznikají také instalace, které autor nazývá taneční kaligrafie, přepisující záznam tanečního pohybu do světelné prostorové kresby z ohýbaných neonových trubic. Obě tyto polohy Korbičkovy tvorby byly představeny na autorské výstavě Deflection (2019) v Domě umění města Brna.
Pavel Korbička (nar. 1972 v Brně) studoval v letech 1987–1992 obor užitá malba na brněnské Střední škole uměleckých řemesel. V letech 1992–1998 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru socha–prostor–instalace Stanislava Kolíbala a v Ateliéru konceptuálních tendencí Miloše Šejna. Od roku 1998 působí jako odborný asistent a nyní jako docent – spoluvedoucí Ateliéru prostorové tvorby na Fakultě výtvarných umění při VUT v Brně.
