Videologie: Umění a kybernetika

10.00–11.40 h.; 14.00–15.40 h.

12. a 13. 11.

Seminář se věnuje transformaci vztahu mezi uměním, technikou a budoucností, která je způsobena proměnami lidského vědomí v post-industriální době. To, co básník William Blake nazval „abstraktem člověka“ prošlo v období od nástupu průmyslové revoluce do zrodu kybernetiky, umělé inteligence a kvantových výpočtů radikální evolucí, což se projevuje jak v transformaci pojmu umění, tak v jeho formách – od strojové estetiky přes kyberkulturu, xenofeminismus a ještě dále. Jestliže charakteristikou moderny je „konec historie“ (Auschwitz, studená válka, antropocén, technologická singularita), v jehož rámci lidstvo podle Waltera Benjamina „zakouší“ svou vlastní negaci jako estetický prožitek nejvyššího řádu, jak dochází k jeho zprostředkování na průsečíku umění a kybernetiky? Pokud technologie a její dopady v nejširším slova smyslu představují jak nezbytnost k životu, tak i jeho nemožnost – od jednotlivců přes živočišné a rostlinné druhy až po ekologii jako takovou – v duchu poslání „Země jako kosmické lodi“ Buckminstera Fullera –, je úkolem umění prezentovat možnost post-budoucnosti a post-humanity? Seminář se zaměří na díla umělců jako Marcel Duchamp, John Cage, Nam June Paik, Stelarc, VNS Matrix, Nina Sellars, Merz, Mark Amerika, Laboria Cuboniks, Christian Bök a dalších.

Louis Armand, Ph. D.
Publicista, vizuální umělec a kritický teoretik, narozen v australském Sydney. Působí jako ředitel Centra kritické a kulturní teorie na Karlově univerzitě v Praze.