Diskuzní večer
Kultivace krajiny a současné umělecké iniciativy

25. 10. 2022 18:00 – 19:30

Dům umění

Kultivace krajiny a současné umělecké iniciativy

Při příležitosti výstavy Jana Ambrůze proběhne v Domě umění diskuzní večer věnovaný tématu kultivace krajiny v kontextu současného umění. Ekologické a environmentální otázky patří mezi výrazná témata současného umění, která jsou zprostředkovaná různými formáty a médii od objektů, uměleckých instalací po aktivistické projekty a komunitní činnost. Jan Ambrůz se více než posledních patnáct let věnuje rekultivaci zemědělské krajiny, spojené se sochařskými realizacemi a ekologickými komunitními aktivitami v projektu Jinákrajina v Šarovech. Předznamenal tím řadu současných uměleckých iniciativ, spojených s oblastí péče a ochrany přírody. Na diskuzi moderované Ondřejem Navrátilem budou představeny různé přístupy a formy umělecké praxe se zaměřením na péči o konkrétní prostor a krajinu (Matouš Lipus, Barborá Lungová) a společně s odborníky na péči o ochranu přírody a územní plánování budou řešeny otázky o vzájemné spolupráci a součinnosti těchto oblastí. 

ONDŘEJ NAVRÁTIL
Ondřej Navrátil působí jako pedagog na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty MU. V roce 2011 spoluzaložil galerii OFF/FORMAT v Brně, kde dodnes působí jako jeden z kurátorů. Dlouhodobě se odborně zabývá spojením environmentálních témat a současného umění. V této oblasti publikoval knihu Zelené ostrovy. České umění ve věku environmentalismu 1960-2010 (MU, 2017), na kterou navázalo pokračování Řečiště a vlna - České umění a environmentální problematika na počátku 21. století (MU, 2021).

JAN AMBRŮZ
Jan Ambrůz, sochař a umělec, působí od konce devadesátých let jako vedoucí Ateliéru sochařství 2 na FaVU VUT. Je iniciátorem projektu Jinákrajina zaměřeného na kultivaci krajiny v okolí Šarov u Zlína. Po návratu do rodných Šarov v roce 2005 se začal soustavně zabývat vymezeným teritoriem a jeho zemědělskou krajinou, která se od dob jeho dětství výrazně proměnila. Původní sochařské intervence a realizace do krajiny získaly postupně ekologický a komunitní rozměr, jehož součástí bylo sázení ovocných alejí, vytváření cest v polích, čištění jezírek, lhotského potoka a řady dalších aktivit se záměrem posílit spojení obyvatel s krajem, v němž žijí. Do činnosti Jinékrajiny se zapojila řada Ambrůzových studentů a také někteří obyvatelé Šarov a okolních vesnic.

BARBORA LUNGOVÁ
Barbora Lungová je malířka, vizuální umělkyně a pedagožka FaVU VUT. Vedle malířské tvorby orientované na feministické a genderové otázky Lungová reflektuje ekologickou a environmentální problematiku, jak prostřednictvím vlastní umělecké praxe, tak jako členka místní organizace ČSOP, která pečuje o Boršovské louky v Kyjově a další biologicky hodnotné lokality. Spolek postupně louky revitalizoval, nadále je udržuje a pořádá zde řadu programů pro veřejnost, například kosení louky, vaření povidel a další. Tyto činnosti, spolu s pěstitelstvím květin, se volně prolínají také s její uměleckou tvorbou. V rodném Kyjově působí dlouhodobě aktivně také v občanském a kulturním prostoru, například v dramaturgickém plánu místní galerie Doma nebo účastní v místní politické samosprávě.

MATOUŠ LIPUS
Matouš Lipus, sochař, umělec a člen spolku Neolokátor, nově vznikajícího projektu Public Space Lab a pražské Kafkárny. Vedle figurativní sochařské tvorby se zabývá veřejným a komunitním prostorem, zejména v prostředí bývalého ateliéru Bohumila Kafky, která byla nově přejmenována na Centrum pro umění a ekologii UMPRUM. Ve spolupráci se sochařským ateliérem Dominika Langa se zde uskuteční série workshopů, aktivit pro studenty a okolní obyvatele a iniciativy, které spojuje zájem o umění a historii, ale také o tvorbu zahrady, urbánní intervence a environmentální otázky. 

VILÉM JUREK
Vilém Jurek je vedoucí úseku Péče o přírodu ve spolku Rezekvítek - organizaci, která pečuje o velké množství chráněných území v okolí Brna a pořádá edukační a volnočasové programy pro veřejnost. Rezekvítek je nezisková organizace zabývající se ekologickou výchovou a ochranou přírody od roku 1991. Zaměřuje se především na péči o významná a chráněná krajinná území a rekultivaci vytěžených lomů, pořádání interních i exteriérových výukových programů pro mateřské, základní i střední školy a školení pro pedagogy, přípravy kurzů, příměstských táborů a exkurzí pro veřejnost do významných krajinných oblastí a vytváření odborných publikací, metodických návodů a výukových materiálů v oblasti ochrany přírody.

ZBYNĚK ULČÁK
Pedagogem katedry environmentálních studií FSS MU, krajinný ekolog, zemědělský inženýr a občasný insitní básník. Věnuje se problematice udržitelného hospodaření v krajině a sociálním aspektům ekologického zemědělství a produkce potravin.

Související


Dům umění

Malinovského nám 2

Brno


Zavřít
Loading...