František Pavúček
Slza vítězů

7. 10. 2015 – 8. 11. 2015

Dům pánů z Kunštátu, G99

Kurátor/ka

Jana Písaříková

Slza vítězů

Host výstavy: Tomáš Hodboď

Ve svých životech často věříme, že jsme to my, kdo dáváme svému směřování, myšlenkám a činům řád a uspokojivý smysl. Okolní svět se jeví jako pomyslná rovnice o více neznámých, a pokud uplatníme správná témata, čísla či postupy, dosáhneme jistého výsledku. O to víc jsou překvapivé okolnosti, ve kterých pomyslné jistoty počtářů a stratégů nefungují. Momenty, kdy není nic, co by mohlo být dopředu racionálně a pragmaticky uchopeno. Jakoby vše spočívalo ve vyšší hře, v narychlo načrtnuté dohodě, v pomyslném tanci bez předem dané notace, v permanentním pohybu a proměně. Jsou to okolnosti, ve kterých jakákoliv myšlenka sebe lépe promyšlená selhává a utíká jako „blechy v kožichu“ do svého paradoxu a znejistění.

Se sérií auto-portrétních videí Františka Pavúčka pracovala kurátorka Jana Písaříková s architektem výstavy Janem Kratochvílou jako s výzvou k přátelské návštěvě. Ta může být i nepříjemná a to ve zjištění, že stokrát opakované gesto nebo čin je pokaždé něčím jiným. Přičemž na něj nelze uplatnit teorii komunikace, protože v prvním plánu o ničem vypovídat nechce a spíše nás jen fascinuje silou svého obrazu.

Galerie se v průběhu této výstavy stává domem s jediným všudypřítomným obyvatelem. Teplo domácího krbu nahrazuje pulsující světlo videí. Jedná se o minimalistické performance. Většina z nich je postavena na zviditelnění gestikulace, která funguje jako vnitřně velmi dynamický autorefereční znak (odkazuje jen sama na sebe). V mnohém je tak prostor totalizován skrze super-ego umělce, jeho osobní magii mířící - jak jinak - dosti vysoko, k vědomí křehkosti existence a věčnosti zároveň. Umělec je zde jeví jako nevyzpytatelné, superiorní stvoření, které nelze snadno pochopit. Zejména v okamžiku, když si jako předmět své umělecké činnosti volí polohu solitéra: analytika své vlastní existence. I když ruku na srdce, není právě tohle správná cesta?

Výstava Slza vítězů představuje výběr ze série auto-portrétních videí Františka Pavúčka. Sebe-reflexe, vnitřní dialog a téma identity jsou motivy, kterým se autor věnuje průběžně od roku 2009. Tyto psychologizující studie gest začal zpracovávat již v době svých studií v ateliéru performance na Fakultě výtvarných umění při Vysokém učení technickém v Brně (2009 - 2013). Jedná se o stále se rozrůstající doposud neuzavřený cyklus, doplněný o autorovu básnickou tvorbu. Autorské texty psané volným veršem doposud publikoval v časopise Host a průběžně je zveřejňuje i na svém webu. Se svými básněmi má také oprávněnou ambici začít je publikovat knižně. V minulosti samostatně vystavoval v Galerii Umakart (Brno 2010 - Anonym / Bez názvu), Walk Thru Gallery (Hradec Králové 2012 - Ocitám se těsně vedle sebe). Dále se účastnil několika kolektivních výstav (Alotrium, Galerie u Dobrého pastýře 2013, TIC, Brno; Bylo Nebylo, Open Gallery, Bratislava 2013; Lidské - nelidské, Reduta, Brno 2011; Eat me / Drink me / performance matters), Galerie Aula, Brno, 2011; Kytice růží, DOX Praha, 2010, In Flagranti, Starý pivovar, Brno, 2010).

Projekt patří k sérii výstav v Galerii G99 založené na spolupráci s externími kurátory. Dramaturgie je koordinována Františkem Kowolowskim tak, aby byla představena široká škála současných aktuálních uměleckých projevů autorů nejmladší generace. Série výstav v G99 v roce 2015 také poskytuje prostor aktuální tendenci, ve které se prolíná činnost kurátora, teoretika a umělce.

foto: Michaela Dvořáková


Dům pánů z Kunštátu, G99

Dominikánská 9

Brno

Vernisáž: 6. 10. 2015


Zavřít
Loading...