21. 12. 2009
Ondřej Chybík (Fakulta architektury VUT v Brně): Co se do Pecha Kucha Night nevlezlo
Soutežní a školní architektonické projekty za posledních 5 let.
 

KONALO SE:

12. 10. 2009
Filip Šenk (Seminář dějin umění MU)
Kdo staví modré z nebe. Architektura Coop Himmelb(l)au 1968 – 2006
Někteří říkají, že nejdříve byl Jeden. Jiní tvrdí, že nejdříve byl Druhý. Já tvrdím, že nejdříve byli Oba. Kámoši jak hrom - Helmut a Wolf. A výsledkem je architektura, která je ostrá jako břitva. Architektura, která pálí jako oheň. Architektura, která je nestálá jako počasí. "Coop Himmelb(l)au není barva, nýbrž snaha dělat architekturu s fantazií tak, aby byla bujará a proměnná jako oblaka."

19. 10. 2009
Nina Michlovská (Katedra dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci)
Grotta – kuriozita nebo svébytný stavební typ v architektuře 17. a 18. století?
Motiv grotty má v evropské kultuře hluboké kořeny a hrál důležitou roli i v mytologii a filozofii. Jeho oživení v italské renesanci a neobyčejný růst obliby měly za následek rozšíření grottových útvarů z Itálie i do oblastí severně od Alp. Ve střední Evropě 17. století bylo grottové umění z počátku výsadou společenských elit, poměrně brzy se však stal tento fenomén obvyklou součástí palácových a zámeckých areálů, kde na více než jedno století zdomácněl.

26. 10. 2009
Martin Štěpánek (Fakulta architektury VUT v Brně): Město ve městě
Jak vytvořit ve stávajícím organismu města nový, živý prvek, který bude soběstačný, nebude své okolí vysávat, ale naopak nabídne nové možnosti pro své obyvatele i pro své okolí? Dá se ještě dnes, v době velkých developerských projektů vytvořit živé, pulsující místo, které se bude dále přetvářet, měnit, vrstvit? Které nás bude lákat? Město uprostřed Evropy, 313 464 m2 volného prostoru, nová šance. Jak ji neztratit?

2. 11. 2009
Helena Šiřinová (Katedra dějin umění UP v Olomouci)
Stávka v továrně na krabice bez bot
Tichý vzdor jednoho architekta proti ztuhlému stavebnictví poválečného Zlína. Šebestián Zelina, jako i většina zlínských architektů, stále stojí ve stínu velkých osobností baťovské éry. Svou sebevědomou tvůrčí prací vyčníval z unifikované architektury politicky definovaného prostředí zlínského regionu.

9. 11. 2009
Vendula Opletalová (Fakulta architektury VUT Brno)
Soukromá zahrada, veřejný park – to nejlepší z 2. poloviny 20. století
Soukromá zahrada musí být se samozřejmostí vnímána jako důmyslně upravený exteriér domu, jako prostor s dlouhou historií, jehož prvky doznávají změn v souvislosti se změnami životního stylu, architektury, designu, ale základní podstata zůstává stejná. Představeno bude osm soukromých zahrad a osm různých řešení veřejně přístupných parků.

16. 11. 2009
Šárka Svobodová (absolventka Semináře dějin umění MU v Brně)
„Odkládání kabátu“- Ferdinand Hrach: Architektura mezi historismem a modernou
Přelom 19. a 20. století lze v architektuře charakterizovat jako dobu, kdy jednotlivé stavby směřují k postupnému odkládání „kabátu“ historizujících stylových forem. „Konec starých časů“ předznamenává i tvorba vídeňského rodáka Fedinanda Hracha, který svými stavbami výrazným způsobem ovlivnil podobu brněnské „Ringstrasse“.

23. 11. 2009
Jaroslav Sedlák (absolvent Fakulty architektury VUT Brno)
Architektura po finsku
Průlet současnou tvorbou architektury s nádechem samoty. V zemi, kde je poměr člověk a sauna 5:1.

30. 11. 2009
Lenka Kočišová (Fakulta výtvarných umění VUT v Brně)
L to the B to the C to the D
aneb pěkně popořádku... Prezentace záznamu audiovizuální taneční performance "L to the B" (premiéra duben 2009, Fléda, Brno). Výklad konceptu současných tendencí propojování různých druhů uměleckých výrazových složek; od video artu, VJingu, DJingu či živé produkce elektronické hudby až po abstraktní taneční vyjádření konkrétního příběhu. A jak na to všechno namotat grafický design či fashion trendy.

7. 12. 2009
Ladislav Zikmund-Lender (ředitel Kotěrova centra v Trmalově vile v Praze): Národ, umění a národní umění
Přednáška vycházející z práce Národní mýtus v kultuře 20. a 30. let v kontextu dobové tvorby, literatury a kritiky představí několik zdánlivě marginálních témat konstrukce národní identity v českém dějepise umění, umění samotném i v dobové „populární kultuře“. Kdo tvořil český stát a dbal na jeho reprezentaci? Jak se národní výchova a „národní uvědomění“ nového státu odrazilo ve výchově a vizuální produkci pro děti? Jak přispěly nebo naopak přihlížely z povzdálí v kultuře činné ženy? A jak se národní myšlení vtisklo do podoby veřejného prostoru – architektury?

14. 12. 2009
Pavla Kořínková (absolventka oboru Zahradní a krajinářská architektura na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě): Maximální využití minimálních bytů
Problematika sociálního bydlení v meziválečném Brně v kontextu celosvětové hospodářské krize ve 20. a 30. letech a začátky funkcionalismu u nás.