• Dům umění města Brna
    The Brno House of Arts

  • Dům umění
  • Dům pánů z Kunštátu
  • Galerie G99
  • Aktuálně
  • Minulé a budoucí projekty Domu umění
  • O Domě umění
  • Galerijní animace
  • Brněnské architektonické stezky
  • Brno Art Open
  • Nadační fond vila Tugendhat
  • Spolek přátel Domu umění
  • Kavárna Trojka
  • Partneři
  • Pronájem prostor
  • Ohlasy v médiích
  • Obchod
  • Kontakty
©
English

Ernst Wiesner, Masarykova čtvrť
Koncept stezky

Odborným garantem projektu je Rostislav Koryčánek.
Informace o projektu: Petra Hlaváčková, hlavackova@dum-umeni.cz

Pracovní koncept jedné ze stezek. Masarykova čtvrť, architekt Ernst Wiesner

1 Gutmannova činžovní vila, 1919, Údolní 58
Stavba činžovní vily pro průmyslníka Wilhelma Gutmanna byla první Wiesnerovou větší samostatnou zakázkou po návratu z vídeňských studií a vojenské služby do Brna. Na rohové parcele lemované ulicemi Údolní a Bratří Čapků vznikla první puristicky koncipovaná stavba v Brně. Její hladká fasáda byla ve městě, které žilo secesním a historizujícím dekorem a kde se geometrické tvary vídeňské moderny příliš neprojevily, naprostou novinkou.

2 Steinova vila, 1926, Barvičova 25
Pro obchodního ředitele Telefonní a elektrické společnosti v Brně Lea Steina navrhl Wiesner v roce 1925 střídmě pojatou vilu na ulici Barvičova, jenž představuje spíše tradiční polohu jeho vilové tvorby. V ní architekt samozřejmě vycházel z požadavků a představ objednavatelů, což se projevilo nejen ve formální podobě jednotlivých staveb, ale hlavně při funkčním rozvržení domu vyhovujícím potřebám konkrétní rodiny.

3 Rodinný dům Herminy Weiglové, 1934, Kalvodova 2
Nízký dům s výraznou červenou fasádou a bílými „středomořskými“ okenicemi je poslední vilou postavenou Ernstem Wiesnerem na brněnském pisáreckém úbočí. Má opět půdorys se dvěma křídly do L, rozdělení funkčních a obytných částí se ale tentokrát odehrává v jednotlivých patrech.

4 Vila Stiassni (Vládní vila), 1929, Hroznová 14
Vilu na rozsáhlém pozemku na pisáreckém úbočí navrhl architekt Ernst Wiesner v roce 1927 pro významného brněnského textilního továrníka Alfreda Stiassni a jeho ženu Hermine. Rodina Stiassni si nechala v Brně postavit množství nemovitostí – vil i činžovních domů, z nichž tento dům, jehož stavbu řídil Ing. Artur Eisler, patří k nejvýznamnějším.

5 Münzova vila, 1926, Hroznová 19
Vila pro ředitele České banky Union a honorárního konzula Persie Eduarda Münze je první z řady domů pro bohaté židovské objednavatele, které vznikly na pisáreckém úbočí ve 20. letech 20. století podle návrhu Ernsta Wiesnera. Již zde se setkáme s vícekřídlým funkčně diferencovaným typem domu, který autor rozvíjel i v dalších vilových stavbách.

6 Vila Neumark, 1929, Vinařská 38
Významný brněnský textilní průmyslník a britský honorární konzul Walter V. Neumark si kromě přestavby továrny na Přízově ulici od architekta Ernsta Wiesnera nechal v roce 1929 postavit i vilu na ulici Vinařská. Vila typologicky zapadá do skupiny již dříve postavených domů pro movité objednavatele – Stiassneho a Münze. Stejně jako u těchto staveb i zde je použito rozdělení na hlavní obytnou část pro rodinu a boční obslužné křídlo a hmota domu je tvořena pouze krajně oproštěnými geometrickými tělesy.

7 Haasova vila, 1930, Lipová 43
Na svažitém terénu ulice Lipová v brněnských Pisárkách stojí vila postavená v roce 1930 pro generálního ředitele brněnské pobočky Anglo-československé banky Gustava Haase. Dům navazující vývojově na Wiesnerovy vily Münz, Stiassni a Neumark se nachází v jejich nedalekém sousedství. U Haasovy vily je ovšem dnešní situace nepříznivě ovlivněna normalizační výstavbou vysokoškolských kolejí a přilehlou naddimenzovanou budovou Ekonomické fakulty Masarykovy univerzity z 90. let 20. století.