scéna
11.6.2009 Instinkt str. 40 Scéna
výstava
Miroslav Šnajdr st.: Výběr z tvorby 1961–2009
Dům pánů z Kunštátu, Brno, do 14. 6.
Průřez téměř padesáti lety tvorby olomouckého výtvarníka Miroslava Šnajdra, který se prosadil i na mezinárodní výtvarné scéně. Jeho malby, kresby a příležitostné grafiky jsou vybrány tak, aby reprezentovaly autorova hlavní tvůrčí období – expresivní malby, abstraktní informel, variace na Klimta, Chagalla i Miróa a další. Retrospektivní ohlédnutí za Šnajdrovou tvorbou doplňuje propracovaná monografie.
*
Čisté obrazy v dur i moll
30.5.2009 Mladá fronta DNES str. 30 Scéna - Výtvarné umění
Padesát let intimního světa maleb a kreseb MIROSLAVA ŠNAJDRA představuje jeho brněnská retrospektiva i obsáhlá monografie.
Olomoucký rodák Miroslav Šnajdr (1938), malíř, který je věrný svému hledání a intimnímu dílu bez rozmáchlých gest, se jako jeden z nemnoha mimopražských umělců za posledních třicet let prosadil na výtvarné scéně. Až skromně působí jeho malby, přestože je i autorem parafrází Klimta či renesančních mistrů – vždycky se v těchto reminiscencích zrcadlí obdiv k velkým jménům dějin umění spíš než touha je přesáhnout.
Ale nejsou to jen klimtovské a francescovské variace. Miroslav Šnajdr má za sebou období tvorby charakterizované biblickými motivy, stejně jako čirou abstrakci, expresivní i geometrickou. Všem těmto fázím jeho uměleckého vývoje je nadřazena snaha „rehabilitovat krásnou malbu“, jak napsal výtvarný teoretik Jiří Valoch.
Harmonizovaná malba Výstava mapující padesát let Šnajdrovy práce představuje všechna hlavní období autorova tvůrčího zaměření – expresivní barevné palety, arcimboldovská zátiší, kresbu v malbě i inklinaci k bílé a pastelovým jemným tónům, variace a podobizny Klimta, Chagalla, Rousseaua, Filly i Miróa, Botticelliho a Raffaelova témata i autorovy úplně první kresby a malby.
Nejstarším vystaveným obrazem je portrét slavného básníka Rabíndranátha Thákura z roku 1959. A přestože těch dalších padesát let práce utvořilo ve Šnajdrových výrazových prostředcích oblouk stále zakotvený v informelu, rozkošatěl se za tu dobu do lyrických kresebných komentářů malby i do enkaustikou zformulovaných ód na mistry.
Všechny tyto malířovy polohy výstava obsáhla a všechny jsou s velmi podrobnými texty, biografií i poznámkami také součástí katalogu/monografie. A tu je dobré si ve foyeru Domu pánů z Kunštátu alespoň prolistovat, protože jednotlivá Šnajdrova tvůrčí období nemají ve výstavě samostatné panely, pouze popisky s datací.
Málokdo o Šnajdrovi ví, že byl kromě malíře i výborným hudebníkem, léta hrával jako hornista s Moravskou filharmonií. „Dokážu harmonizovat malbu,“ říká o sobě hudební terminologií a je to jedna z nejpřesnějších charakteristik jeho práce. Jemná intimní výpověď jeho „ježatých“ kreseb i hmatatelná expresivní malba jako by byla jasně předznamenaná, ať v dur či v moll, vždycky čistě.
Ovlivněn svým otcem, krajinářem Františkem Šnajdrem, Františkem Hudečkem, Emilem Fillou, Bohumilem Kubištou, Janem Zrzavým, secesí i impresionismem, kreslí Šnajdr mezi všemi těmi vlivy svoji jasnou kresbu vytrvale už padesát let. Hluchý k postmoderním tendencím, novým médiím i současným avantgardám trvá na svém a po šnajdrovsku komentuje postmoderní, nový a současný svět.
Chybí tu vysvětlení Šnajdrova brněnská expozice však má jednu zásadní chybu. Je jí absence vysvětlujících panelů, které jsou v případě retrospektivy nezbytné a nenahradí je ani (navíc finančně ne všem návštěvníkům dostupný) katalog. Ten by ovšem zasloužil minimálně o desítku procent vyšší hodnocení, připomíná totiž i „zapomenuté“ texty teoretiků umění publikované o Šnajdrově práci před desetiletími a jeho obrazová část je více než vyčerpávající – v expozici chybějí Šnajdrovy depresivnější uhly z konce devadesátých let.
Pozitivem je naopak snaha nedržet za každou cenu přesnou chronologii a koncipovat výstavu v cyklech navázaných na jednotlivé místnosti. Podobně jako je tvorba Miroslava Šnajdra autentickým prožitkem z vlastní harmonizace malby, je i jeho brněnská retrospektiva harmonická – neurazí, nedemonstruje naléhavost, jen představuje vlídný intimní svět, na němž/v němž Miroslav Šnajdr už půl století pracuje.
Recenze Klára Kubíčková redaktorka MF DNES hodnocení 70 % MIROSLAV ŠNAJDR ST. Výběr z tvorby 1961–2009 Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, Brno, kurátor Miroslav Schubert. Výstava trvá do 14. června.
Malíř a hudebník Málokdo o Šnajdrovi ví, že kromě malíře byl i výborným hudebníkem, léta hrával jako hornista s Moravskou filharmonií
Foto popis| Tanečnice. Klimtovská parafráze, 2008
Foto autor| 5X FOTO: DŮM UMĚNÍ MĚSTA BRNA
Foto popis| Arcimboldo?, 1986
Foto popis| Atterské jezero. Klimtovská parafráze, 2008
Foto popis| Zátiší, 1975
Foto popis| Na téma renesance, 1969
*
Půlstoletí intimty výtvarníka Šnajdra funguje i dnes
30.5.2009 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy iDNES.cz / Výtvarné umění
MF DNES, Klára Kubíčková
Padesát let intimního světa maleb a kreseb Miroslava Šnajdra představuje jeho brněnská retrospektiva i obsáhlá monografie.
Olomoucký rodák Miroslav Šnajdr (1938), malíř, který je věrný svému hledání a intimnímu dílu bez rozmáchlých gest, se jako jeden z nemnoha mimopražských umělců za posledních třicet let prosadil na výtvarné scéně.
Až skromně působí jeho malby, přestože je i autorem parafrází Klimta či renesančních mistrů - vždycky se v těchto reminiscencích zrcadlí obdiv k velkým jménům dějin umění spíš než touha je přesáhnout. Ale nejsou to jen klimtovské a francescovské variace.
Miroslav Šnajdr má a sebou období tvorby charakterizované biblickými motivy, stejně jako čirou abstrakci, expresivní i geometrickou. Všem těmto fázím jeho uměleckého vývoje je nadřazena snaha "rehabilitovat krásnou malbu", jak napsal výtvarný teoretik Jiří Valoch. Harmonizovaná malba
Výstava mapující padesát let Šnajdrovy práce představuje všechna hlaní období autorova tvůrčího zaměření - expresivní barevné palety, arcimboldovská zátiší, kresbu v malbě i inklinaci k bílé a pastelovým jemným tónům, variace a podobizny Klimta, Chagalla, Rousseaua, Filly i Miróa, Botticelliho a Raffaelova témata i autorovy úplně první kresby a malby. Nejstarším vystaveným obrazem je portrét slavného básníka Rabíndranátha Thákura z roku 1959.
A přestože těch dalších padesát let práce utvořilo ve Šnajdrových výrazových prostředcích oblouk stále zakotvený v informelu, rozkošatěl se za tu dobu do lyrických kresebných komentářů malby i do enkaustikou zformulovaných ód na mistry.
Všechny tyto malířovy polohy výstava obsáhla a všechny jsou s velmi podrobnými texty, biografií i poznámkami také součástí katalogu/monografie. A tu je dobré si ve foyeru Domu pánů z Kunštátu alespoň prolistovat, protože jednotlivá Šnajdrova tvůrčí období nemají ve výstavě samostatné panely, pouze popisky s datací.
Málokdo o Šnajdrovi ví, že byl kromě malíře i výborným hudebníkem, léta hrával jako hornista s Moravskou filharmonií. "Dokážu harmonizovat malbu," říká o sobě hudební terminologií a je to jedna z nejpřesnějších charakteristik jeho práce.
Jemná intimní výpověď jeho "ježatých" kreseb i hmatatelná expresivní malba jako by byla jasně předznamenaná, ať v dur či v moll, vždycky čistě. Ovlivněn svým otcem, krajinářem Františkem Šnajdrem, Františkem Hudečkem, Emilem Fillou, Bohumilem Kubištou, Janem Zrzavým, secesí i impresionismem, kreslí Šnajdr mezi všemi těmi vlivy svoji jasnou kresbu vytrvale už padesát let.
Hluchý k postmoderním tendencím, novým médiím i současným avantgardám trvá na svém a po šnajdrovsku komentuje postmoderní, nový a současný svět.
Chybí tu vysvětlení Šnajdrova brněnská expozice však má jednu zásadní chybu. Je jí absence vysvětlujících panelů, které jsou v případě retrospektivy nezbytné a nenahradí je ani (navíc finančně ne všem návštěvníkům dostupný) katalog.
Ten by ovšem zasloužil minimálně o desítku procent vyšší hodnocení, připomíná totiž i "zapomenuté" texty teoretiků umění publikované o Šnajdrově práci před desetiletími a jeho obrazová část je více než vyčerpávající - v expozici chybějí Šnajdrovy depresivnější uhly z konce devadesátých let.
Pozitivem je naopak snaha nedržet za každou cenu přesnou chronologii a koncipovat výstavu v cyklech navázaných na jednotlivé místnosti. Podobně jako je tvorba Miroslava Šnajdra autentickým prožitkem z vlastní harmonizace malby, je i jeho brněnská retrospektiva harmonická - neurazí, nedemonstruje naléhavost, jen představuje vlídný intimní svět, na němž/v němž Miroslav Šnajdr už půl století pracuje.
MIROSLAV ŠNAJDR ST. - VÝBĚR Z TVORBY 1961-2009 Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, Brno kurátor Miroslav Schubert HODNOCENÍ MF DNES 70 %
URL| http://kultura.idnes.cz/pulstoleti-intimty-vytvarnika-snajdra-funguje-i-dnes-ppi-/vytvarneum.asp?c=A090530_152858_vytvarneum_tt
*
CO STOJÍ ZA VIDĚNÍ
16.5.2009 Mladá fronta DNES str. 30 Scéna - výtvarné umění
Miroslav Šnajdr st. Výběr z tvorby 1961–2009
Jako jeden z mála mimopražských umělců dokázal Šnajdr rozhodujícím způsobem ovlivnit českou výtvarnou scénu druhé poloviny minulého století. Ovlivněný informelem vnesl do kresby i malby výtvarnou parafrázi, snad nejpůsobivější jsou jeho klimtovské variace.
Dům umění města Brna – Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, Brno, kurátor Miroslav Schubert. Výstava trvá do 14. června, vstupné 50 korun, www.dumb.cz
O autorovi| DOPORUČUJE KLÁRA KUBÍČKOVÁ
*
Lyrik Šnajdr vedle radikálů z Guma Guar
6.5.2009 Mladá fronta DNES str. 04 Brno
(krch)
Brno - Rozsáhlou retrospektivu olomouckého malíře a kreslíře Miroslava Šnajdra nyní vystavuje brněnský Dům pánů z Kunštátu. Díla výtvarníka, který v listopadu oslavil sedmdesátiny, jsou formálně i obsahově velmi pestrá. Výstava nabízí porovnání mezi jednotlivými etapami tvorby a tématy, k nimž se Šnajdr vždy po letech cyklicky vrací.
„Všechna má díla jsou intimně laděná, vážou se kmému životu a pocitům úzkosti i štěstí. Celý život vzdávám také hold geniálním umělcům, jako byli Emil Filla či Gustav Klimt,“ shrnul sám Šnajdr.
Právě výtvarné parafráze a komentáře děl blízkých tvůrců jsou jedním ze základních prvků jeho tvorby, na brněnské výstavě lidé uvidí například výběr z obrazů inspirovaných právě Klimtem, portréty Filly i Zrzavého, ale též výtvarníkovy interpretace kreseb vlastních dětí i vnoučat. Vše doprovází obsáhlá monografie.
Držitel Ceny Michala Ranného, kterou Moravská galerie v Brně jednou za dva roky uděluje vlivným umělcům, vystavuje od 60. let. Ovšem přestože je Šnajdr respektovaným výtvarníkem, původně studoval jiný umělecký obor - hudební konzervatoř. Přes 40 let působil též jako hornista v Moravské filharmonii. Souběžně s výstavou v prvním patře Domu pánů z Kunštátu začala nová expozice také v přízemní Galerii G99. Zde vystavuje jedna z nejradikálnějších českých umělecko-aktivistických skupin Guma Guar svou Instalaci. Minimalistický projekt reaguje na současné silné pravicové vzedmutí v české společnosti.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno