• Dům umění města Brna
    The Brno House of Arts

  • Dům umění
  • Dům pánů z Kunštátu
  • Galerie G99
  • Aktuálně
  • Minulé a budoucí projekty Domu umění
  • O Domě umění
  • Galerijní animace
  • Brněnský architektonický manuál
  • Brno Art Open
  • Nadační fond vila Tugendhat
  • Remake
  • Spolek přátel Domu umění
  • Leporelo+ designshop, cafe&restaurant
  • Kavárna Trojka
  • Partneři
  • Ohlasy v médiích
  • Pronájem prostor
  • Obchod
  • Kontakty
©
facebook vimeo tumblr flickr youtube


English

Global Communication
Festival

TZ Global Communication Festival

Lenka Klodová (CZ), Milan Kohout (USA / CZ), Przemysław Kwiek (PL), František Lozinski o.p.s (CZ), Bartosz Łukasiewicz (PL), Ilona Németh (SK / HU), Karolina Śmiech (PL)

Projekt je zaměřen na kooperaci a interakci s publikem na různých úrovních (Propagace / umělci, společnosti / národy). Zároveň jsme za myšlenkou vytvoření svobodného a otevřeného prostoru pro umění. Tento zvláštní druh prostoru je cesta k objevování nových způsobů komunikačních kanálů mezi lidmi. Půjde o vlastní zkušenosti a znalosti o tom, jak se pomocí umění můžeme dozvědět více o nás a naších sousedech (na evropské a místní úrovni). Struktura tohoto festivalu je odpovědí na tyto myšlenky - to je důvod, proč chceme, aby byly zaměřeny na tři stejné části ve třech zemích. Každá část se bude konat ve veřejných prostorách, který chceme představit a proměnit v otevřené a svobodné místo. Každá část se bude rovněž skládat ze tří částí: prezentací a představení performance, experimentálních workshopů a diskusí. Prostřednictvím těchto akcí chceme osvobodit umění od uzavřených galerií a překlenout předsudky o významech umění a jeho neschopnosti vytvořit otevřenou společnost založenou na toleranci a porozumění.

Plán akcí

Středa 7. 9. 2011
Przemysław Kwiek (PL) – Appearance 182, „Sám se sebou.“ – uzavřená akce

Čtvrtek 8. 9. 2011
14 h – Petr Lysáček a František Lozinski o.p.s. (CZ): „Stánek“, před Kostelem svatých Janů a Minoritským klášterem, Minoritská ulice, Brno, do 16 h
16 h - Milan Kohout (USA / CZ), sakrální budovy v centrum města, předpokládaná délka 2 hodiny
18 h - Przemysław Kwiek (PL) – Appearance 182, „Já pro jiné. Konsekvence v umění.“, Dům umění, Malinovského náměstí 2, přednáškový sál

Pátek 9. 9. 2011
12 h – Lenka Klodová (CZ): „Zvíře ve mně“, před budovou Centrum, Malinovského nám., Brno, cca 30 minut
15 h - František Lozinski o.p.s. (CZ): „Stávka“, Malinovského náměstí, centrum města, do 16 hodin
16 h – Karolina Śmiech (PL), Malinovského náměstí, okolí DU, cca 40 minut
17 h – Bartosz Łukasiewicz (PL), Dům umění, Malinovského náměstí 2, vstupní hala, cca 40 minut
18 h - Przemysław Kwiek (PL) – Appearance 182, „Jiní pro sebe. Roj II.“, Dům umění, Malinovského náměstí 2, vstupní hala, cca 1 hodina
20 h – Vítrholc (CZ), koncert legendární elektronické undergroundové skupiny a pohoštění, park za Domem umění, Malinovského náměstí 2, v případě deště se bude koncert konat uvnitř Domu umění

Sobota 10. 9. 2011
11 h – Ilona Németh (HU / SK): „Brněnský pozdrav pro Kokoliu“, náměstí Svobody, Brno, asi 1 hodina

Lenka Klodová * 1969
Absolvovala VŠUP v Praze, ateliéry designu a sochařství. Její díla se převážně dotýkají ženského živlu, tělesnosti, sexuality a mateřství. Bývá označována také za průkopnici ženské pornografie, na toto téma psala i doktorskou práci na VŠUP. Mnoho děl Lenky Klodové inspirovalo její vlastní mateřství. Nezajímá ji hledání a vytváření estetických produktů, ale zabývá se především společenskými otázkami týkajícími se postavení žen v dnešní společnosti. Všímá si skrytých významů sexu, pornografie a demonstruje úděl ženy z pohledu mužů. Tato souvislosti a témata rozvíjí i v médiu performance.
„Zvíře ve mně“
Akce představí souboj animálního a lidského (ženského) ve veřejném prostoru.

Przemysław Kwiek * 1945
Je sochařem, autorem nejrůznějších instalací, filmů, intervencí, performer a muž činu. Narodil se v roce 1945 ve Varšavě. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Varšavě v ateliérech Oskara Hansena (autor otevřené formy) a Jerzego Jarnuszkiewicza. Spolu s Zofia Kulik tvoříli duo KwieKulik. Spolu navrhli radikální přístup k událostem v životě a navrhli s nimi zacházet jako uměleckou formou.Ve svém uměleckém manifestu uvádějí: "Ať jste kdekoliv, chovejte se jako umělci", bez ohledu na použité médium. Je také zakladatelem Asociace umělců jiných umění, autor a organizátor "Ogólnopolski Festiwal Pojawień się i Wyglądów" (Festival o okolnostech a zjevení ), v Národním muzeu ve Varšavě.
„APPEARANCE 182“
Individuálně autor pracuje od roku 1988, kdy pokračuje na formálních a ideových základech KwieKulik z dřívějšího období. Významem APPEARANCE (vyjevení, vzhled) nazývá každou svou další expresivní akci, která se „zviditelňuje zevnitř“, nehledě na to , jakou příjme formu. Může to být performance, akce, instalace, výstava objektů, prezentace dokumentace, rozhovorů, publikací nebo může být spojením těchto forem dohromady. Tuto formu autor prezentuje v rámci své umělecké strategie. Przemysław Kwiek je sám sobě dokumentátorem akcí v podobě fotografií-filmů-zápisů. Je jedním ze spoluautorů tohoto druhu performance (od 1970 roku) a také rozpoznatelným performerem na mezinárodní scéně.

Milan Kohout * 1955
Milan Kohout by se dal zařadit mezi angažované umělce jako Guerrilla Girls, Bread & Puppet Theater, Johnny English nebo Peter Schumann.
Autor byl v roce 1986 pro svou politickou a kulturní činnost vyhoštěn spolu se skupinou dalších signatářů Charty 77 ze země. V současné době působí v americkém Bostonu. Jeho práce se zaměřuje především na téma lidských práv menšin (v poslední době zejména Romů) a politiku (kritika totalitních systémů kapitalismu, komunismu a fundamentalistických náboženství). Ve své práci se také snaží přiblížit obyčejný život umění. Věří, že performanční umění je zásadní uměleckou formou. Od roku 1994 je členem legendární umělecké skupiny experimentálního umění v Bostonu Mobius (www.Mobius.org). V Bostonu po řadu let vytvářel celovečerní performanční představení zaměřená zejména na politiku, lidská práva a kritiku náboženských učení. Jako člen skupiny Mobius účinkoval na mnoha festivalech po celém světě (Čína, Thajsko, Chorvatsko, Taiwan, Polsko, Kuba, USA, Izrael – West Bank a další).
Náboženské stavby, ať už kostely, synagogy, mešity nebo s náboženstvím související objekty, jsou jakousi privilegovanou strukturou veřejného prostoru. Na jedné straně vybízející veřejnost k volným návštěvám, ale na druhé straně při takových návštěvách prosazují jen své zájmy. Jsou mixem veřejného a soukromého. Autora zajímá, jak by vypadal veřejný městský prostor, kdyby všechny tyto stavby z města zmizely. Jakým způsobem by to ovlivnilo a změnilo dynamiku veřejného prostoru a jestli by to nepřispělo k vytvoření i „svobodného“ (na rozdíl od veřejného) prostoru. Tím vlastně neustale určují a diktují zcela dynamiku veřejného i volného prostoru města. Uvolněný prostor (pavučina) by změnil pohyb chodců po městě, pohyb, který by více odpovídal spontánnímu a ideově nesvázanému, přírodnímu volnému pohybu živých tvorů ve městě.

Skupina František Lozinski o.p.s. * 2005
Skupina založena v Ostravě v roce 2005 Jiřím Surůvkou (1963), Petrem Lysáčkem (1961) a Františkem Kowolowskim (1967).
Autoři v tvorbě často překračují zavedená klišé a umělecké obsahové standardy. Jejich výtvarný koncept se řídí snahou po sociální a hlavně bezprostřední mimoumělecké komunikaci s divákem. Skupina se snaží nacházet kriticko-ironický model současnosti.
„Stánek“
Autoři si zaevidovali živnost na prodej vlastnoručně vyrobených ozdobných předmětů, jež hodlají prodávat na poutích, procesích, jiných nábožensky orientovaných aktivitách a akcích různého druhu. K tomuto účelu je vyroben klasický prodejní stánek. Všichni tři jsou zároveň prodejci svých vlastnoručně vyrobených „lidových“ artiklů. Jejich umělecká hodnota koresponduje s vkusem návštěvníků. Jsou ovšem na hraně určení užití. Samozřejmě, že pro autory jde o umění. Hranice vkusu není určena, v žádném případě nejde o zneužití laické veřejnosti a devalvaci vzájemného vkusu obou stran. Forma stánku odkazuje na sociální zkušenost a snaží se nabourat vztah mezi tzv. „vysokým“ a „nízkým“ uměním. Hlavní důraz projektu je ovšem kladen na mimoumělecké vystupování a konfrontování se s mechanizmy tzv lidové kultury.

Bartosz Łukasiewicz * 1981
Je filozofem a akčním umělcem. Absolvoval Filozofickou fakultu Varšavské univerzity. Diplomovou práci věnoval filosofickému a logickému důsledku myšlení Jana Świdzińského. publikuje v časopise "umění a filosofie." Je kurátorem již třetího ročníku Global communication festival 2011.
Jeho interaktivní akce jsou výsledkem komunikace mezi náhodným divákem a uměním performance v jeho psychologických důsledcích. Autor podrobuje diváka různým „zkouškám“ a dostává jeho pozornost od obyčejného dění k psychologickému vyznění akce až ke změně vnímání zažité události.

Karolina Śmiech * 1983
Je absolwentkou psychologie na Varšavské univerzitě UKSW, životní partnerka Bartosza Łukasiewicze. Uczastnila se již několik festivalů umění performance.
Její akce pracují s náhodným divákem ve veřejném prostoru. Ukazují jednoduchou funkci uměleckého díla formou hry s náhodným divákem.

Ilona Németh * 1963
Ilona Nemetu absolvovala Vysokou školu užitého umění v Budapešti (1986). V roku 2001 prezentovala svou práci na 49. bienále v Benátkach v česko-slovenském pavilónu (s Jiřím Surůvkou). V roce 2006 získala doktorát na AVU v Budapešti. Od roku 2004 vede Ateliér „In“ na Katedře malby a jiných médií na VŠVU v Bratislavě. Stipendijní pobyty: 2010 – Řím, 2006 - Vermont Studios, USA, 2005 - Goethe Institut Berlín, 1999 - Cite Internationale des Arts, Paris. Ocenění: 1998 – Slovenský výtvarný umělec roku, Cena Open Europe Bratislava; 2001 – Munkácsyho cena Budapešť ; 2003 – Cena Ludwig múzea v Budapešti. Žije a tvoří v Dunajskej Strede a v Bratislavě.
„Brněnský pozdrav pro Kokoliu“
Autorka se zabývá především uměním ve veřejném prostoru, které považuje za důležitý vyjadřovací nástroj, který dokáže bourat zažité společenské stereotypy. Zajímají ji genderové, národní a sociální otázky nedostatečně rezonující ve společnosti. Umění ve veřejném prostoru může upozorňovat na jejich pokřivení, či nemožnosti komunikace. Tato „nemožnost komunikace“ bude obsahem akce připravené pro Global communication 2011.

Vítrholc * 1994
Vítrholc je sdružení, elektronicko recitační kroužek, který se skládá z básníků, výtvarníků a hudebníků spojených s Brnem. Vítrholc je kabaret. Klucipáni s bříškama. Vypráví do hudby příběhy - vulgárně, dojatě, obyčejně, sklesle. Umí to i smutně. Tvrdě fandí outsiderům: Staří, mladí Zbrojováci... Zvukově takoví unavení Ramštajni. Chvílemi zvuková změť, improvizace, hrají na železné zvony. Čtou a nepívají - s bicíma i bez nich. Mají gramofony a kurvítka. Vítrholc jsou hlasy.Fotbal je největší téma Vítrholce. Na pódiu sázejí na cokoliv. Na fotbal, na ženský tenis, na formule, na výsledek referenda, na mistra republiky, na mimozemšťany, na nudu v Brně. www.vitrholc.cz