Brněnský deník
12.9.2008
Zpravodajství - Brno
(fs)
Dům umění podražil. Kvůli Hrůšovi?
Brno/ O třetinu dražší oprava, desítky věcí chybějících v původním projektu. Rekonstrukci brněnského Domu umění už delší dobu kritizuje opoziční ODS. Radní proto chtějí prověřit, zda architekt Petr Hrůša neudělal při zpracovávání podkladů chybu.
Hrůšova architektonická kancelář totiž dělala zadávací projekt a poté si ji najala vítězná stavební firma také na zpracování projektové dokumentace. A tam se objevila spousta věcí, se kterými se původně nepočítalo.
„Není pochyb, že stavbu zkvalitňují. Otázkou však je, proč vylepšení architekt nezahrnul už do původního projektu. Musíme nechat prověřit, zda práci na zadávací dokumentaci odvedl dobře,“ řekl náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Stavebníci museli při rekonstrukci například změnit konstrukci střechy nebo technologii výtahu tak, aby měl větší nosnost.
Brněnský radní Jiří Zlatuška tvrdí, že podobných změn byly desítky. „Zdůvodňovali to tím, že to nebylo v zadávacím projektu, který dělal architekt Hrůša. Ten také odsouhlasil, že v realizačním projektu je nutné udělat něco jiného, než napsal do zadání. Navíc řekl, že je to v pořádku. K tomu nemám slov. To je naprostá černota,“ tvrdí Zlatuška. Podle něj to ukazuje na zásadní systémovou chybu. „Jde víceméně o systém, který umožňuje vyhrát soutěž na základě projektu, který se tváří, že je lacinější. Ale později se ukáže, že skutečnost je úplně jiná,“ dodal Zlatuška.
Architekt Hrůša se jeho slovům brání. „Jsou dvě vysvětlení této kritiky. Buď jde o účelovou lež nebo pomatení pojmů. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by prováděcí dokumentace musela přesně kopírovat zadávací. Zvažuji podání žaloby na ochranu osobnosti, protože to poškozuje mé jméno. Jeho čest jsem připraven obhájit. Mohu doložit nezávislý posudek, jak tyto náklady vznikají,“ prohlásil Hrůša.
Problém nyní prověřuje investiční odbor magistrátu. Teprve podle výsledků kontroly se vedení města rozhodne, co podnikne dál.
*
ct24.cz
27.8.2008
Osobnosti na ČT24
ČT24
Současné umění není překódovaný svět, říká Rostislav Koryčánek
Česká architektura v německém Brně se mu stala osudnou. Nejdříve o ní napsal knihu, pak odešel studovat do Berlína, aby se hned do architektonického skvostu vybudovaného v Brně téměř před sto lety vrátil. Ovšem už jako ředitel jedněch z nejkrásnějších výstavních prostor v České republice, Domu umění. Historik architektury, zakladatel a bývalý šéfredaktor dnes respektovaného architektonického časopisu Era 21, Rostislav Koryčánek. V brněnském studiu pořadu Před půlnocí z 26. srpna jej přivítala Alena Šedivá.
* Kdysi jsme se potkávali na fakultě během našich studií, kdy jsme si pochopitelně tykali. Neměnila bych to ani dnes.
- Určitě…
* Kdy jsi v sobě našel sklony k umění? Vzpomeneš si třeba na první výstavu, kterou jsi viděl?
- Moji dva strýci byli velcí amatérští výtvarníci a od nich jsem pochytil jakousi prvotní lásku k umění. Když jsem studoval střední zemědělskou školu, chodil jsem do uherskohradišťské galerie Díla. To, co tam vystavovali, se ale nedalo nazvat uměním. Byly to amatérské pokusy stejně jako u mých dvou strýců. Přesto to lze považovat za určitou iniciaci.
* Cesta ze zemědělské školy nebyla ke kunsthistorii díky galerii Díla tak daleká?
- Zemědělská škola… člověk hledá cesty v životě poměrně dlouho a zemědělská škola byla jednou z možností, jak nestudovat a zároveň mít maturitu. Byl to utilitární přístup. Zároveň jsem hned v prvním ročníku pochopil, že to není škola, která by mne naplňovala. Ke všemu to bylo v dobách komunismu a naše škola měla zrovna velice iniciativního komunistického ředitele.Vycítil jsem, že to není škola pro mě, což mě společně s tím svádělo na jinou cestu. V průběhu studia jsem proto tíhnul k jiné představě kultury než právě ředitel školy. Hodně jsem se účastnil aktivit na UHáčku, kde to vedl Michal Stránský, který přivezl mnoho skupin, které normálně nevystupovaly, ale také výtvarníků, kteří obvykle nevystavovali. Takže hlavně tam byly ty styčné body.
* O studium kunsthistorie je stále obrovský zájem. Jaké byly tehdy tvé představy? Viděl jsi se už jako ředitel podobného stánku umění jako je Dům umění?
- To rozhodně ne. Měl jsem představu, že bych dělal kritika a psal bych do novin a odborných časopisů. Tehdy jsem zároveň řešil, jestli se budu věnovat architektuře nebo současnému výtvarnému umění, až to postupem času sklouzlo k architektuře. A to, že jsem se teď dostal zpátky k výtvarnému umění, je dílem osudu.
* V roce 2006 jsi se přihlásil do konkurzu na ředitele Domu umění, kde jsi uspěl. Tvůj předchůdce Radek Horáček k tomu řekl, že právě tvůj zájem o architekturu rozhodl o tvém vítězství. A to v souvislosti s plánovanými přestavbami. Vidíš to také tak?
- Rozhodně ne. Pokud tam má být dohled na to, co a jak probíhá, jsou možnosti z postu ředitele příspěvkové organizace města Brna poměrně omezené. Je to spíše manažerská pozice, kdy se člověk různými jednáními snaží ovlivnit některé procesy, které se tam odehrávají. A to, že by na to měla vliv znalost současné architektury, rozhodně ně.
* Co tedy rozhodlo?
- Bavili jsme se o vizích a plánech, které by se mohly týkat dalšího pokračování Domu umění. Možná to sehrálo roli.
* Dům umění momentálně čeká na nový kabát. Určitě jej ale nečeká jen nová fasáda. Co všechno se změní?
- Zlepší se možnosti vystavování. Dům byl totiž v takovém stavu, že přes léto v něm bylo strašné vedro, v zimě mráz. Docházelo k energetickým ztrátám. Samotná estetická kvalita výstavních sálů byla degradována tím, že tam byly niky topení, vypínače. To by mělo být všechno skryto do minimálních nik u podlahy. Zlepší se klimatizace.Ve vstupní hale bude velké infocentrum, kde bude jakýsi infpoint pro denní animace. V jednom z rohů vstupní haly bude také denní kavárna. Také toalety, které degradovaly tento prostor, se přesunou do suterénu, který bude propojen dvěma schodišti se vstupní halou.Schodiště současně umožní, aby se kavárna, která byla doposud velmi izolována a špatně vedena, stala součástí výstavního domu. Kavárna je totiž ideálním zázemím, které výstavní dům jako společenská instituce potřebuje.
* Dotknou se změny i dramaturgie a výstavního programu Domu umění?
- Do určité míry ano, ale žádná revoluce se nekoná. Dramaturgie, která se rozvíjí už od ředitelování Pavla Lišky, kdy se Dům umění stal významnou středoevropskou galerií, nadále trvá. Rozpracovával ji i Radek Horáček a pokračujeme v ní i my. Objeví se jen víc výstav, které se týkají architektury. Pokud budeme mít dost sil, chtěli bychom připravovat každý rok dvě velké profilové výstavy, které by vždy nastavěly výstavní sezónu.Už v příštím roce by tom mohl být velký výstavní projekt Transformace, kde bychom chtěli mapovat dvacet let svobodné společnosti z perspektivy výtvarného umění.
* Dům umění na rozdíl od jiných výstavních domů a galerií nemá svůj výstavní fond. To asi není jediný rozdíl. V čem je hlavní potenciál tohoto domu?
- Právě v tom, že nejsme zatíženi sbírkovým fondem. To je rozdíl mezi námi a třeba Moravskou galerií, kterou správa sbírek stojí spoustu peněz. Sbírky zároveň formují její výstavní program. My máme obrovskou svobodu, protože můžeme na základě dramaturgických plánů zvát volně kurátory a autory nebo výstavy sami tvořit. A ty potom, pokud se nám to bude dál dařit, posílat do světa.
* Vedle dějin umění jsi vystudoval i sociologii. Můžeš její znalost uplatnit i ve své pozici k ovlivňování laické i odborné veřejnosti, aby si k vám třeba našli cestu?
- Určitě ne. Na základě studia sociologie nelze získat nějaký expertní pohled, jakým způsobem oslovovat veřejnost. Spíše se jedná o proces, kdy člověk hledá v okolí inspiraci. I když na druhou stranu jsem se dostal k Domu umění také tím, že jako bakalářskou práci na oboru sociologie jsem dělal výzkum pohledu společnosti na současné výtvarné umění. Týkalo se to pražské galerie Rudolfinum a právě Domu umění.
* Jak výzkum dopadl?
- Dopadlo to tak, že vnímání současného výtvarného umění jako umění se odehraje až po dvou generacích, tedy za šedesát let. To je možná smutné, ale pochopitelné, protože průprava k tomu, co všechno může být umění a co se za uměním může nacházet, vyžaduje čas a silné ponaučení.
* V běžné návštěvnosti mají výstavní domy obecně co dohánět. Co schází těmto institucím, aby přišlo více lidí?
- Je to nabídka programu. Existuje kvalitní výstavní program a jednotlivé výstavy, které jsou pro obecnějšího diváka zajímavější než ty, které jsou běžnou součástí našeho programu. Kromě výstav oslovující širší publikum musí být také nějaké zázemí. Proto mluvím o nutnosti kavárny. V ideálním případě si dovedu představit, že za nějakých pět let se může Dům umění stát místem, kam přijdou rodiny v neděli ráno na brunch a podívají se na výstavu. Pak zajdou do našeho dalšího výstavního domu, kterým je Dům pánů z Kunštátu. Mohou pokračovat do Moravské galerie nebo na hrad Špilberk. Takovéto nedělní odpoledne se může stát běžnou součástí trávení volného času.
* Nicméně lidé musí přijít na něco, co dokážou vnímat, vstřebat, pochopit? Právě v Domě umění se soustředíte na současné abstraktní nebo konceptuální umění, kterému skutečně ne všichni rozumí. Co udělat proto, aby lidé pochopili, aby se jich to dotklo?
- Divák nemá zájem být poučován. Není důležité, aby znal všechny termíny, které se používají ve vztahu se současným uměním. V tomto ohledu jsem optimista. Současné výtvarné umění není tak složité, takže stačí velmi málo, aby člověk začal přistupovat k tomu, co jemu představováno, jiným způsobem.Radek Horáček intenzivně rozváděl jakýsi způsob galerijní animace, kterou chtěl přivést diváka k modernímu umění. To je bod, který dále rozpracováváme. Dokonce máme i speciální pracovnici, která připravuje programy pro všechny výstavy, aby pracovala se studenty, mládeží, žáky základních škol, ale i s dospělými diváky, a ukazovala jim, jak vnímat současné umění.Současné výtvarné umění není překódovaný svět. Je to věc přirozené intuice, jak se postavit k tomu, co autor prezentuje. Opravdu to není nic složitého.
* Znamená to, že člověk ani nemusí pochopit a rozumět?
- To ne. Pochopit a rozumět je důležité. Před divákem ale nestojí žádná velká bariéra. Nemusí znát všechny –ismy, média. Stačí se k tomu postavit se svou přirozeností, se svým pohledem na svět.
Velkým lákadlem mohou být projekty jako Sochy v ulicích. Na druhé straně podobné akce vyvolávají určité kontroverze. Teď mám na mysli neonové srdce Jiřího Davida. Není ale právě kontroverze to, co může diváka přilákat?To tak zřejmě funguje, ale není to to, co bychom programově vytvářeli. Když jsme oslovili Jiřího Davida, nepočítali jsme s tím, že jeho neonové srdce vyvolá takový rozruch v médiích. Takže i toto je způsob, jak lidem představovat umění s tím, že před nimi není nic exotického, žádný lev v kleci, ale že to je přirozená součást jejich života.Navíc poprask kolem neonového srdce dostatečně vysvětlil, co se skrývá za projevem Jiřího Davida, že to má velkou poetiku, vtip, smysl a barvy. Jde tedy o výtvarný projekt, který může být pochopitelný i pro neznalého diváka.
Někteří ale nepochopili…Někteří si to jinak interpretovali. S tím se ovšem objevuje další důležitá vlastnost moderního umění, což je narušování konvencí a stereotypů. A to je hlavní smysl umění obecně.
* Vzpomínám si jak kontroverzní skupina Rafani právě v Domě umění představila video, ve kterém bylo vidět, jak utopili obraz z Národní galerie v Orlíku. Radek Horáček dal jasně najevo svůj nesouhlas, byť tvrdil, že to je také způsob komunikace, který reprezentuje postoj a umělecké vyjádření?
- Věřím, že to způsobilo velké těžkosti, protože takovéto zacházení s vypůjčeným obrazem znamená pro galerii velké problémy a musí se za to zodpovídat.Na druhou stranu velmi sympatizuji s tím, jak se Rafani zachovali. Už jen tím, že demonstrovali jakousi temnou stránku historie posledních patnácti let a zároveň naráželi na situaci, která panuje v Národní galerii. Navíc ukázali i to, že to byl špatný obraz.
* Nabízí se otázka, kdy jde ještě o umělecký postoj a kdy o naprostou provokaci?Hranice je velice neznatelná.
- Umění je způsob komunikace mezi tím, kdo tvoří, a tím, kdo by měl vnímat. Může se také stát, že dojde v rámci této komunikace k momentu, kdy ti, kdo mají přijímat, řeknou, že to pro ně není umění. Pro tvůrce nastává těžká situace, kdy to musí buď obhájit nebo rezignovat.
* Tvojí parketou je hlavně architektura. Zakládal jsi časopis Era 21, který se mimochodem zabývá i alternativní (ekologickou) architekturou. Jak ta je ti blízká?
- Určitě ano. Era 21 nevznikla jen proto. Vznikla také proto, že byla poměrně velká skupina mladých architektů, kteří neměli kde publikovat. Takže šlo o jakýsi pokus zpřístupnit média právě těmto lidem.
* Odešel jsi z postu šéfredaktora Ery 21 doslova v nejlepším, v době kdy časopis překročil hranice města Brna. Nestane se něco podobného u Domu umění. Dočkáme se rekonstrukce a ty odejdeš?
- To by bylo velmi brzo, protože rekonstrukcí celý běh začíná. V životě člověka však nastávají momenty, kdy si řekne, že je čas na změnu. To se stalo v případě Ery a nevylučuji, že se to stane i v případě Domu umění.
(redakčně kráceno)
URL| http://www.ct24.cz/textove-prepisy/osobnosti-na-ct24/26633-soucasne-umeni-neni-prekodovany-svet-rika-rostislav-korycanek/
*
Brněnský deník
14.8.2008
Zpravodajství
(fs)
Opravy Domu umění zdraží. Objevili kryt
Brno/ Nečekaný objev učinili dělníci, kteří opravují brněnský Dům umění na Malinovského náměstí. Při kopání totiž narazili na neznámý prostor, rozsáhlý protiletecký kryt z druhé světové války. Nikdo o něm nevěděl. I kvůli tomu se oprava domu prodraží o patnáct milionů korun.
Brněnští radní tento týden vyšší náklady schválili. „Při zahájení oprav se objevily další potřebné práce, se kterými jsme nepočítali. Jde například o úpravu podzemního krytu, který předchozí geologický průzkum neobjevil. Museli jsme změnit také konstrukci střechy a technologii výtahu, aby měl vyšší nosnost,“ vysvětlil změnu rozpočtu náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.
Dělníci dobu vzniku bunkru, ani jeho účel nezkoumali. „Neměl žádné využití, proto se musel zajistit a zasypat, aby se tam někdy nepropadla zem,“ dodal Macek.
Ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek o podzemních prostorách ví víc. „Je to komplex protileteckých krytů z druhé světové války, který nejspíš zasahuje až pod Národní divadlo. Většina chodeb ale byla zavalená, průzkum proto nebyl možný,“ uvedl.
I on vyjmenoval další práce, kvůli kterým se opravy prodražily. „Spodní zdivo na severní straně je z kamínků a není pevné. To jsme zjistili až po zahájení oprav. Do spodní části stavby jsme navíc instalovali mikropilotáže, které mají lépe odvést vlhkost do okolí,“ řekl Koryčánek.
Oprava Domu umění vyjde na šedesát milionů korun a má skončit v lednu. Kvůli novým pracím se ale rekonstrukce nejspíš protáhne.
*
novinky.cz
14.8.2008
ČTK
Oprava brněnského domu umění bude stát 60 miliónů
Oprava Domu umění města Brna se prodraží. Při stavbě, která měla původně stát 45 miliónů korun, se ukázalo, že peníze nestačí. Stavbaři například při rekonstrukci objevili protiletecký kryt, který bude třeba zasypat, aby se pod někým jeho strop nepropadl.
Kvůli pracím, s nimiž se původně nepočítalo, schválili radní zvýšení nákladů. Oprava si vyžádá asi 60 miliónů korun, řekl ve středu novinářům náměstek primátora Ladislav Macek.
Protiletecký kryt našli dělníci pod částí domu směřující k parku. V geologických sondách dělaných před stavbou ho neobjevili. Protože v místě, kde se kryt nachází, má být zahrádka nové kavárny, se podzemní objekt zasype. O tom, že by se kryt opravil a dál využíval, se podle Macka neuvažovalo.
Stavba podraží také kvůli dražím technologiím. Do domu se například bude instalovat výtah s vyšší nosností, aby jím galeristé mohli dopravovat vystavované exponáty. Na střeše se při opravě použije bezpečnostní sklo, s nímž se původně nepočítalo, rozšíří se statické zajištění objektu a vylepší topení.Výstavní i divadelní sál
Dům umění funguje jako výstavní instituce pod správou Brna. Letos v Brně uspořádala například přehlídku Sochy v ulicích. Sochaři a výtvarníci při ní do ulic města na několik týdnů instalovali na 20 objektů.
Dům umění využívá budovu na Malinovského náměstí postavenou ve stylu vídeňské secese. Stavba z roku 1910 původně nesla jméno císaře Františka Josefa. Brněnské německy mluvící menšině sloužila jako výstavní síň.
Po druhé světové válce převzalo dům město a architekt Bohuslav Fuchs jej přestavěl v duchu takzvaného brněnského funkcionalismu. Řadu let v budově hrávalo Divadlo Na provázku, nynější Husa na provázku.
URL| http://www.novinky.cz/clanek/147139-oprava-brnenskeho-domu-umeni-bude-stat-60-milionu.html
*
Brněnský deník
4.3.2008
Zpravodajství
(mst)
Aukce pro Dům umění získala necelý milion
Brno/ První část benefiční aukce uměleckých děl, jejíž výtěžek přispěje k rekonstrukci Domu umění města Brna, včera skončila. Pořadatelé včera vydražili více než devět set tisíc korun.
„Zájem o aukci byl velký, přijeli zájemci z okolí Brna i z Prahy. Největší zájem byl o dílo Trojúhelník v trojúhelníku autorů Libenský - Brychtová. Vyvolávací cena sto tisíc se nakonec vyšplhala na tři sta čtyřicet pět tisíc korun,“ upřesnila Jitka Vitásková z Domu umění města Brna. Tímto však benefiční aukce nekončí. Díla, která se včera nevydražila, si mohou zájemci prohlédnout a následně i koupit až do třicátého listopadu na webových stránkách Domu umění.
„Konečný zisk aukce pokryje náklady spojené se stavbou nové kavárny, na jejíž výstavbu už nezbylo dostatek peněz. Ta bude součástí nově zrekonstruovaného domu umění,“ dodala Vitásková.
*
Mladá fronta DNES
4.3.2008
Kultura - Brno a Jižní Morava
(krch)
Aukce pro Dům umění: 900 tisíc
Brno - Jednačtyřicet děl za více než devět set tisíc korun se prodalo na včerejší večerní dobročinné aukci pro brněnský Dům umění. Za nejvyšší částku 345 tisíc byla v Domě pánů z Kunštátu vydražena skleněná plastika Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové Trojúhelník v trojúhelníku, následoval pigment na papíře Adrieny Šimotové za 79 tisíc.
„Prodalo se celkem 41 děl z nabízených 146, čistý výtěžek je devět set čtrnáct tisíc. Což je úspěch, osobně mne překvapil zájem o mladé umělce, například Matěje Smetanu,“ popsala aukci, do které se zapojilo 22 lidí, Jitka Vitásková z galerie. Z výtěžku aukce plánuje vedení této galerie moderního umění získat prostředky na postavení zdejší kavárny.
„Chceme v právě rekonstruované budově na Malinovského náměstí obnovit kavárenské zázemí,“ vysvětlil ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek. Kavárna má být nejen místem k posezení, ale též prostorem pro vzdělávací pořady i doprovodné programy. „Jisté už je, že z vydražených peněz většina poputuje na zásadní stavební úpravy, scelíme roztříštěný prostor budoucí kavárny,“ dodal Koryčánek s tím, že výsledek aukce naplnil jeho očekávání. „Ráno jsem říkal, že velký úspěch bude milion. A vzhledem k tomu, že do listopadu aukce pokračuje na webu Domu umění, věřím, že se k němu dostaneme,“ doufá ředitel galerie, že z plánovaného rozšíření kavárny na restauraci nesejde.
Foto popis| TŘI STA TISÍC. Skleněná plastika byla nejžádanějším dílem aukce, vyvolávací cenu zájemci ztrojnásobili.
Foto autor| FOTO: MAFA - MONIKA TOMÁŠKOVÁ
*
Brněnský deník
1.3.2008
Bellevue - hudba / výtvarno
PETRA HLAVÁČKOVÁ
Národ sobě: aukce 145 děl pro Dům umění
Celková rekonstrukce Domu umění města Brna začíná. Budova na Malinovského náměstí bude v nové podobě otevřena na jaře příštího roku. Nový Dům umění se má stát centrem kulturního života města, příjemným místem setkávání milovníků umění i umělců, na jehož opravu může přispět každý. Takové Národ sobě. V Domě pánů z Kunštátu, druhé budově Domu umění, se totiž právě koná výstava prací věnovaných známými umělci do aukce. Ta proběhne v pondělí a její výtěžek bude použitý na rekonstrukci velké kavárny pro veřejnost v přízemí Domu umění.
Budova Domu umění vznikla na počátku dvacátého století jako Dům umělců Moravského uměleckého spolku. V roce 1908, poté co sdružení konečně získalo od brněnského magistrátu parcelu, byla mezi rakouskými architekty vypsána soutěž na výstavní dům. V porotě rozhodující o vítězném návrhu zasedali mimo jiné i Otto Wagner a Friedrich Ohmann, představitelé dvou hlavních architektonických proudů tehdejší Vídně.
Stavba Domu umělců u ulice Koliště a Městského (dnešního Mahenova) divadla uzavírala výstavbu brněnské okružní třídy. Vítězný návrh vybraný z šedesáti osmi zúčastněných prací patřil Heinrichu Carlu Riedovi a slavnostní otevření Kaiser Franz Josef – Jubiläums Künstlerhaus se konalo 25. března 1911.
Jeho podoba odpovídala tehdejší představě reprezentativního a posvátného chrámu umění a romantickému kultu umělce, jenž vrcholil v Rakousku Uhersku na přelomu století.
Jednalo se tedy o budovu spojující velkolepé směřování historismu se secesním ornamentem a důmyslnou ikonografií výzdoby, které vévodila socha uměleckého kováře Wielanda z germánské mytologie od sochaře Karla Wollka. Dům byl pojat přísně symetricky se zvýrazněným štítem, pod kterým se nacházel vchod připomínající bránu do „nepozemského světa umění“. Kolem stavby se rozkládal udržovaný park, který Brňané využívali k procházkám a odpočinku. V této podobě poplatné rakouskému dekorativnímu historismu přečkala budova i rozmach moderní funkcionalistické architektury mladé první republiky.
Za druhé světové války byla ale budova značně poškozena a bylo potřeba ji zrekonstruovat. Nakonec se rozhodlo o celkové přestavbě. Rekonstrukce proběhla v roce 1946 podle plánů Bohuslava Fuchse, který přeměnil stavbu ve jménu čistých forem a funkčních zásad moderní architektury. To se mu podařilo takovým způsobem, že je dnes velice těžké představit si dům s nánosem původní dekorace a oblých linií.
Fuchs odstranil středový půlkruhový rizalit a nahradil jej proskleným kubusem s podélným vchodem. Veškerý sochařský a architektonický dekor zmizel, původní celková dispozice ale zůstala. V této podobě zažil Dům umění slavnou éru působení pokrokového ředitele Adolfa Kroupy i představení divadla Husa na Provázku, které sídlilo v Procházkově síni v prvním patře.
Autorem té nejnovější plánované podoby stavby je architekt Petr Hrůša. Ten se zhostil úkolu opravdu nelehkého, přihlédneme-li k omezenému finančnímu rozpočtu (po dlouhých jednáních se podařilo zvýšit příspěvek magistrátu na rekonstrukci na pětačtyřicet milionů z původních pětadvaceti, které by nepokryly ani nejnutnější opravy). Ve spolupráci s architektkou Markétou Hrůšovou se mu podařilo stavbu technicky zajistit, zmodernizovat a zároveň jí vdechnout novou, neotřelou podobu.
Změny se budou týkat rozvržení interiéru či úpravy fasády. Z Královy galerie v přízemí povede terasa otevírající pohled do parku, s jehož úpravou se v budoucnu počítá. Na této zadní fasádě také bude jediný dekorační prvek stavby – sgrafito lidské postavy jako odkaz na renesanční ideál proporcí člověka promítající se do architektury a umění. Kromě tohoto vyobrazení bude jediným ornamentem podle loosovských zásad různorodost materiálů a jemná struktura omítky.
Jednou z plánovaných změn bude i zřízení kavárny v místě dnešní restaurace v suterénu domu. Součástí kavárny má být i venkovní terasa vzniklá po odstranění zeminy ve spodních částech stavby, díky čemuž bude kavárna přístupná přímo z parku. Právě na úpravu těchto prostor je určen výtěžek z plánované aukce.
Dům umění oslovil sto dvacet českých, slovenských a rakouských známých umělců, kteří v minulosti vystavovali svá díla v Domě umění, aby podpořili rekonstrukci brněnského uměleckého kulturně společenského centra. Tak se shromáždilo sto pětačtyřicet děl umělců všech generací, Milanem Knížákem počínaje a Adrienou Šimotovou konče.
Díla jsou do zítřka vystavena v prvním patře Domu pánů z Kunštátu, kde se v pondělí také uskuteční přímá aukce. Práce je možné si prohlédnout také na internetových stránkách www.dumb.cz/aukce, kde je k dispozici i úplný přehled všech autorů.
Foto popis| BUDOUCNOST. Budova Domu umění z roku 1910 (vlevo nahoře), jižní pohled na jeho budoucí podobu (vpravo nahoře), pohled na severní průčelí (vlevo dole) a kávárenská zahrádka (vpravo dole). Vizualizace: archiv DUMB
O autorovi| PETRA HLAVÁČKOVÁ, Autorka je kunsthistorička
*
Mladá fronta DNES
21.2.2008
Galerie Vaňkovka aktuality
Fotografie ze staré Vaňkovky v aukci pro Dům umění
V pondělí 3. března proběhne v Domě pánů z Kunštátu na Dominikánské ulici benefiční aukce ve prospěch Domu umění města Brna. Dražena budou díla umělců, kteří v Domě umění v minulosti vystavovali a svá díla věnovali na zařízení klubu umělců. Půjde o jedinečnou kolekci sto šedesáti výtvarných děl od stovky umělců. Příznivé vyvolávací ceny a široká škála dražených děl je skvělou příležitostí nejen pro sběratele, ale pro všechny milovníky výtvarného umění, kteří dosud neměli příležitost zúčastnit se podobné akce.
Na aukci ve prospěch Domu umění budou dražena díla špiček české výtvarné scény, například Adrieny Simotové, Dalibora Chatrného, Rudolfa Fily, Jozefa Jankoviče, Milan Knížáka, Milana Kunce, Karla Malicha, Stanislava Libeňského a Jaroslavy Brychtové..., zastoupeny však budou všechny generace umělců z České republiky a ze Slovenska.
Vedení Galerie Vaňkovka s fotografem Liborem Teplým vybrali dvě fotografie z autorovy tvorby a pod názvem „Ze staré Vaňkovky" (I a II) je společně věnují do aukce.
Aukce ve prospěch Domu umění města Brna 3. března v 18 hodin, Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9. Dražená díla si můžete prohlédnout na www.dumb.cz/aukce
Foto popis| Libor Teplý, Ze staré Vaňkovky
Kategorie| 1,Komerční příloha
*
Mladá fronta DNES
20.2.2008
Kultura - Brno a Jižní Morava
KRISTÝNA CHMELÍKOVÁ
Umělci se odvděčili Domu umění
Nečekaný vděk vyjádřila brněnskému Domu umění více než stovka umělců, která v jeho prostorách za posledních třicet let vystavovala. Až na pár výjimek všichni galerii vyšli vstříc a věnovali do dobročinné dražby svá díla.
Brno - Do aukce, z jejíhož výtěžku plánuje vedení této galerie moderního umění získat prostředky na postavení zdejší kavárny, bylo nabídnuto sto čtyřicet věnovaných děl.
„Chceme v právě rekonstruované budově na Malinovského náměstí obnovit kavárenské zázemí. Nahradit stávající vývařovnu důstojným místem pro setkávání výtvarníků, ale také prostorem pro odpočinek přímo propojeným s výstavními plochami,“ vysvětlil ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek. I proto se instituce rozhodla oslovit všechny umělce, se kterými Dům umění od sedmdesátých let spolupracoval.
Aukce v galerii i na webu „Odezvu měla naše výzva vynikající. I u těch, kteří jinak různé charitativní akce odmítají. Je to pro nás pozitivní zpětná vazba,“ kvitovala vedoucí výstavního oddělení Jitka Vitásková. Aukci Dům umění pořádá ve spolupráci se sdružením Ars Publica.
Možnost vidět všechny nabídnuté exponáty mají lidé od tohoto čtvrtka na internetových stránkách Domu umění na www.dumb.cz a také naživo ve výstavní síni v Domě pánů z Kunštátu, kde budou díla vystavena až do dražby, která se uskuteční 3. března.
„Spektrum autorů je generačně velmi široké, od umělců dávno zavedených až po nejmladší generaci, zastoupeny budou též všechny umělecké oblasti,“ doplnila Vitásková.
Objekty či malby věnovali například Adriena Šimotová, Dalibor Chatrný, Karel Malich či Milan Knížák. Fotografiemi se v souboru děl budou prezentovat Markéta Luskačová, Antonín Kratochvil, či Jindřich Štreit.
„Získali jsme i díla umělců, kteří jsou již po smrti, z pozůstalosti rodin brněnských malířů Jiřího Hadlače a Viléma Reichmanna. A své zástupce bude mít na výstavě i umění zahraniční, rakouské v podobě Heinze Cibulky i slovenské od Jozefa Jankoviče či Rudolfa Fily,“ vyjmenovala Vitásková.
Koho zajímají díla generace nejmladší, může se těšit například na dvě držitelky Ceny Jindřicha Chalupeckého, Markétu Ottovou a Barboru Klímovou. Ačkoli většina vystavovaných věcí je typickou ukázkou tvorby daných umělců, vyskytují se v souboru i díla krajně neobvyklá.
„Tono Stano kupodivu nenabízí fotografii, ale keramický talíř z filmového festivalu v Karlových Varech, na němž je jeho dílo vylisováno,“ prozradil unikát aukce Koryčánek. Vyvolávací ceny děl jsou podle Vitáskové příznivější než na běžném trhu. „Ceny stanovili sami umělci, pohybují se okolo deseti až čtyřiceti tisíc,“ spočítal Koryčánek. Nejdražším výtvorem bude skleněná plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové za sto tisíc korun. Co se neprodá, zůstane v aukci na webu Domu umění až do konce roku.
Na kavárnu by Dům umění potřebovali získat od 1,5 do čtyř milionů korun, nejdražší varianta počítá i s restaurací. Změnit se mají i prostory - místnosti jsou v suterénu, ale Koryčánek je plánuje oživit velkými okny i venkovní zahrádkou.
* Aukce pro kavárnu Domu umění 140 výtvarných děl od více než stovky umělců bude k vidění ve výstavní síni v Domě pánů z Kunštátu i na internetových stránkách www.dumb.cz. Dražba se uskuteční 3. března.
Foto popis| PO LÁZNI. Oboustranná olejomalba Jiřího Načeradského z roku 2002 bude jedním z děl aukce, na níž se sešly generačně i žánrově pestré výtvory stovky umělců.
Foto autor| FOTO: ROSTISLAV ČUŘÍK
*
Mladá fronta DNES
20.2.2008
Kultura - Brno a Jižní Morava
(krch)
Nové logo brněnské galerie má na tři miliony podob
Brno - Brněnský Dům umění má nové logo. Je úplným opakem všeho, co si pod tímto pojmem lidé představují.
Namísto stálé, neměnné značky totiž výtvor z dílny studentů pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Petra Bosáka a Roberta Jansy vypadá jinak doslova v každé vteřině. „Logo je výsledkem soutěže pro studenty výtvarných kateder. Jako nejlepší byl vyhodnocen návrh, který se paradoxně našim představám o jednotné reprezentaci galerie vymykal,“ řekla Barbora Antonová z Domu umění.
Porotu však nadchla progresivní vizualita návrhu i promyšlený koncept. „Právě proměnlivost loga totiž vyjádřila i zaměření naší instituce jako dynamické galerie, která se zajímá o nová média a orientuje na budoucnost výtvarného umění,“ vysvětlila Antonová.
Nové logo Domu umění má téměř tři miliony variant. Mění se podle času - složitý algoritmus proměňuje jeho podobu podle hodiny, minuty i sekundy.
„Základním prvkem je kruh, nejčistší grafický symbol. Ale čas jej deformuje, každou vteřinu z něj vysune dva body a celou pravidelnost zbortí,“ popsal princip svého díla Robert Jansa. Záměrem designérského tandemu nebylo vytvořit klasické logo, ale koncept, který by v prostorách výstavních síní sám mohl konkurovat exponátům. „Nejefektnější je logo pochopitelně v pohybu, proto bychom je rádi umístili i na obrazovku, například na fasádu galerie,“ dodal Jansa.
Porovnat vítězné logo s návrhy ostatních studentů mohou návštěvníci galerie G99 v Domě pánů z Kunštátu, kde budou práce až do 2. března vystaveny.
Ve čtvrtek 21. února pak vítězové soutěže Petr Bosák a Robert Jansa okomentují své dílo zájemcům, svůj soutěžní návrh představí na workshopu, který začíná v 18 hodin.
Foto popis| ZA MINUTU PĚT. V každé vteřině vypadá logo jinak.
Foto autor| FOTO: DUMB
Foto popis| SYSTÉM. Základem je kružnice, již narušuje čas.
Foto autor| FOTO: DUMB
Foto popis| BARVY. Nemění se pouze tvar, ale též barevnost loga.
Foto autor| FOTO: DUMB
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
*
Brněnský deník
19.2.2008
MARTINA HARTHOVÁ
Dům umění v novém stylu
Nový vizuální styl bude představovat Dům umění. Vznikl na základě soutěže
Brno/ Na začátku roku 2007 vyhlásil Dům umění města Brna soutěž pro studenty vysokých škol uměleckého zaměření. Výsledkem je nové logo, jehož zvláštností je proměnnost. Ani barva ani tvar nového vizuálního styluDomu umění není stálý. Nové logo bude mít až dva a půl miliónu variant.
Studenti zpracovali jednotlivé prvky vizuálního stylu, jako je logo a různé jeho aplikace, návrh designu tiskovin a definice písma. Výsledný vizuální styl měl představitDům umění jako moderní otevřenou instituci se stoletou historií, jež se dnes výrazně orientuje na současné umění.
„Oslovili jsme několik výtvarných škol, protože profesionální návrhy u agentur by byly příliš drahé. Hlavním důvodem byla ale originalita a nesvázanost, která se u studentů hledá lépe. Vítězný návrh to jenom potvrzuje,“ vysvětlil ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek.
Odborná komise vybrala z více než třiceti přihlášených návrhů práci Petra Bosáka a Roberta Jansy, studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Výstavu studentských prací zahájila Galerie G99 ve čtvrtek čtrnáctého února. „Komise, která se skládala jak z členůDomuumění, tak i z lidí z profesionálních uměleckých agentur, se na vítězné práci jednoznačně shodla. Velmi nás potěšila vysoká odezva škol, mezi nimiž byla i Pedagogická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě,“ uvedla kurátorka výstavy Barbora Antonová.
Základem loga je dvanáct barevných kružnic, které symbolizují dvanáct hodin. Pracuje se s hodinovou, minutovou a vteřinovou ručičkou. Podle jejich postavení se generuje tvar a barva loga.
„Nový vizuální styl hodnotím jako velmi nadčasový a abstraktní. Právě proměnnost ho pojí s uměním. V Domě umění také nemáme nic stálého, atmosféru výstav neustále obměňujeme,“ pochválil logo Koryčánek.
Ve čtvrtek jedenadvacátého února přijedou autoři Petr Bosák a Robert Jansa představit do Brna svůj projekt.
Foto popis| NEUSTÁLÁ PROMĚNA. Nové moderní logo Domu umění má víc než dva a půl milionu variant.
Foto autor| Foto: Deník/Ondřej Surý
*
Právo
19.2.2008
Brněnský Dům umění chystá aukci
Brněnský Dům umění nabídne v aukci 130 výtvarných děl, jejichž prodejem chce získat peníze na vytvoření kavárny ve svém sídle na Malinovského náměstí. Svá díla mu k tomuto účelu věnovalo přes sto umělců. Aukce se uskuteční 3. března, přičemž už od 21. února si lidé budou moci dražená díla prohlédnout v Domě pánů z Kunštátu. Výtvory, které se nevydraží, budou do konce roku nabídnuty v elektronické aukci na internetu. Dům umění je nyní uzavřen, protože ho čeká rozsáhlá rekonstrukce, a galerie pořádá své akce právě v Domě pánů z Kunštátu.
*
Lidové noviny
15.2.2008
Metropole/Brno
Dům umění si chce vydělat na kavárnu
AUKCE
BRNO Brněnský Dům umění nabídne v aukci 130 výtvarných děl, jejichž prodejem chce získat peníze na vytvoření kavárny ve svém sídle na Malinovského náměstí. Svá díla mu k tomuto účelu věnovalo přes sto umělců.
Kavárna by měla být jak místem pro setkávání výtvarníků a milovníků umění, tak prostorem pro odpočinek přímo propojeným s výstavními plochami. „Na kavárnu bychom potřebovali získat od 1,5 do čtyř milionů korun. Naším záměrem je, aby se stala další vstupní branou do Domu umění,“ uvedl ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek. Kavárna vznikne v místech, kde kdysi sídlila restaurace. Okolí budovy bude upraveno tak, aby mohla mít i velkou zahrádku.
*
Mladá fronta DNES
31.1.2008
Luboš Mareček
Jaký bude nový Dům umění v Brně
Galerie moderního umění na rok zavřela kvůli rekonstrukci. Autoři návrhů chtějí dům vyloupnout ze země
Brno - Brněnský Dům umění nyní na rok opanuje stavební ruch a jeho nová podoba bude kolemjdoucím po tuto dobu hádankou. Představy autorů rekonstrukce Petra a Markéty Hrůšových z Ateliéru Brno však mají kontury zcela jasné.
„Pokusili jsme se o částečné obnovení kvality původního konceptu z roku 1908,“ vysvětluje Hrůša. Dvojice architektů se tak v řešení venkovní rekonstrukce snažila o očištění budovy, aby znovu získala původní krásu. A co tedy bude pro Brňany na budově a okolí nejmarkantnější změnou? Hrůšová poukazuje na snížený terén u západního křídla na úroveň podlahy v restauraci: „Tím dojde k otevření restaurace do parku. A novinkou je i terasa z Galerie Jaroslava Krále.“ Největší vnitřní zásah čeká jmenovanou přízemní galerii. Po opravě bude totiž plně klimatizovaná. „Bude tak možné zde vystavovat i vzácná díla,“ dodává Hrůšová. Galerie navíc získá horní světlo a zmíněnou terasu do parku.
Provázkem ošlapané parkety V rekonstruované galerii budou převažovat materiály na přírodní bázi. Ve vstupu přibude kamenná dlažba namísto terasových dlaždic, okna zůstanou původní dřevěná, ale čeká je repasování. „V místech, kde před lety hrával Provázek, tedy v Procházkově síni, necháme na přání instituce původní parkety, a to i s patinou, bez jakéhokoli zásahu a vylepšení,“ popisuje architekt.
Razantní změnu představuje zpřístupnění suterénu dvěma velkými schodišti a přesun veškerých toalet do nově zrekonstruovaného suterénu. Dům se otevře handicapovaným osobám, které se za obrazy dostanou novým vstupem do komfortního výtahu přímo z parku.
Z hlediska architektonického a urbanistického má Dům umění výjimečnou polohu na tzv. brněnské okružní třídě vzniklé po zbourání hradeb v 19. století.
Náklady na kompletní proměnu Domu umění by měly přesáhnout 44 milionů korun. „V letošním kalendářním roce se za námi lidé musí naučit chodit do Domu pánů z Kunštátu,“ uvedl ředitel instituce Rostislav Koryčánek. Nově zrekonstruovaná budova se návštěvníkům podle odhadů poprvé představí v lednu příštího roku.
Foto popis| NOVÁ TERASA. Na zadní části rekonstruované budovy brněnského Domu umění orientované do parku vznikne zcela nový ochoz, který bude největší změnou na vnější podobě brněnské galerie.
Foto popis| ODKOP. Velký odkop obnaží základy a umožní vysychání zdiva. Více bude vidět i podzemní kavárna - druhá vstupní brána do galerie.
Foto autor| 2x FOTO: ATELIĚR BRNO
*
Mladá fronta DNES
9.1.2008
(tes)
Radní vybrali firmu, jež opraví Dům umění
UDÁLOSTI
BRNO
Brněnský Dům umění opraví firma Tocháček. Výběrová komise zhodnotila její návrh jako lepší ze dvou, které byly do výběrového řízení na rekonstrukci domu přihlášeny. Rozhodnutí komise včera posvětili svým souhlasem městští radní. Oprava bude stát více než 41 milionů korun.
*
Hospodářské noviny
8.1.2008
(čtk)
Dům umění chce získat v aukci peníze na rekonstrukci
Aukcí uměleckých děl darovaných spřízněnými výtvarníky chce brněnský Dům umění získat další peníze na opravu svého sídla na Malinovského náměstí. Bezmála 45 milionů korun, které na rekonstrukci vyčlenil magistrát, totiž nebude na potřebné úpravy uměleckého klubu a kavárny stačit. »Klub přitom považujeme za potřebnou a důležitou součást Domu umění,« řekl včera ředitel Rostislav Koryčánek.
Aukce se uskuteční 3. března, přičemž už od 21. února si lidé budou moci dražená díla prohlédnout v Domě pánů z Kunštátu. Nyní pracovníci Domu umění jednají s výtvarníky a shánějí díla do aukce. Vědí už, že mezi zastoupenými umělci budou například malíř Milan Kunc nebo sochař Čestmír Suška.
*
Lidové noviny
8.1.2008
ČTK
Dům umění chce získat peníze v aukci
REKONSTRUKCE
BRNO Aukcí uměleckých děl darovaných spřízněnými výtvarníky chce brněnský Dům umění získat další peníze na opravu svého sídla na Malinovského náměstí. Bezmála 45 milionů korun, které na rekonstrukci vyčlenil magistrát, totiž nebude na potřebné úpravy uměleckého klubu a kavárny stačit.
Aukce se uskuteční 3. března, přičemž už od 21. února si lidé budou moci dražená díla prohlédnout v Domě pánů z Kunštátu. Nyní pracovníci Domu umění jednají s výtvarníky a shánějí díla do aukce, uvedla vedoucí výstavního oddělení Jitka Vitásková. Vědí už, že mezi zastoupenými umělci budou například malíř Milan Kunc, jenž v Domě umění nedávno vystavoval, nebo sochař Čestmír Suška.
Podle Koryčánka nemá Dům umění stanovenou cílovou částku aukce. Přestavba klubu může stát až čtyři miliony korun, část peněz má ovšem poskytnout budoucí provozovatel kavárny, část chce vedení muzea krýt pronájmem lešení jako reklamní plochy. Poslední dobročinná aukce, která se v Domě umění konala, vynesla ve prospěch fary v Brně-Zábrdovicích asi 280 000 korun.
Budova Domu umění na Malinovského náměstí je již uzavřena, celková oprava financovaná magistrátem ještě kvůli pokračujícímu výběru stavebníka nezačala. Rekonstrukce má skončit do roka, Dům umění se pak slavnostně otevře výstavou rakouského umění. Do té doby se výstavy Domu umění konají v druhé budově - Domě pánů z Kunštátu.
*