Výstava připravená v roce stoleté existence této brněnské kulturní instituce (původně Kaiser Franz Josef-Jubiläums Künstlerhaus) připomíná důležitá období její činnosti včetně konfrontace se soudobým děním v Brně.

Kapitoly výstavy v Domě pánů z Kunštátu
Připravila Jana Vránová

Solitérní výstavy osobností českého výtvarného umění osmdesátých let
Během osmdesátých let se v prostorách Domu umění města Brna a Domu pánů z Kunštátu podařilo uspořádat monografické výstavy současných předních českých umělců, kteří vzhledem k zaměření své tvorby nebyli v období „normalizace“ oficiálně akceptováni, jejich aktuální práce se objevovaly pouze v polooficiálním prostředí malých galerií. Autorské výstavy Václava Boštíka, Evy Kmentové, Milana Knížáka, Jiřího Koláře, Stanislava Kolíbala, Karla Malicha, Zdeňka Sýkory, Adrieny Šimotové a dalších byly koncipovány většinou jako retrospektivní přehlídky. Dům umění města Brna tak kontinuálně pokračoval v tradici let padesátých a šedesátých, kdy se pod jeho střechou pořádaly výstavy, které v jiných institucích nemohly být realizovány.

Expozice zahraničních umělců
Změny politické situace po roce 1989 otevřely nové možnosti výstavní prezentace tvorby současných zahraničních umělců, jejichž díla u nás v předchozích desetiletích nemohla být vystavována. Na tuto situaci reagovala výstavní dramaturgie Domu umění města Brna devadesátých let – díky nově navazovaným kontaktům s evropskými kulturními institucemi, muzei a galeriemi nebo přímo s umělci samotnými se dařilo prezentovat tvorbu osobností současné světové umělecké scény. V prostorách Domu umění města Brna tak ve druhé polovině devadesátých let a na počátku nového tisíciletí vystavovali například Magdalena Jetelová, Tony Cragg, Arnulf Rainer, Daniel Spoerri, Jiří Georg Dokoupil, Michael Biberstein a řada dalších.

Fotografie
Od otevření Kabinetu fotografie Jaromíra Funka v roce 1958 bylo v prostorách Domu umění a Domu pánů z Kunštátu připraveno několik set výstav fotografií reprezentujících československou i světovou fotografickou produkci různých historických období – od meziválečné avantgardy po současnou fotografickou produkci. Význam výstavních aktivit Kabinetu fotografie spočíval především ve snaze důsledně naplňovat vytčenou koncepci: prezentovat fotografii jako samostatnou uměleckou kategorii, což v tomto desetiletí ještě nebylo samozřejmostí; v době vzniku Kabinetu fotografie neexistovala výstavní síň obdobného zaměření. Monografické, skupinové i tematické projekty reflektovaly názorové proměny pojetí soudobé fotografické tvorby, připomínaly výrazné osobnosti naší i zahraniční fotografie i začínající mladé autory.
Po ukončení výstavní činnosti v Kabinetu fotografie zůstává prezentace současné fotografické produkce trvalou součástí výstavní koncepce Domu umění města Brna.