MENU VÝSTAVY PROGRAM KONTAKT ENGLISH

Virtuální výstava Vašulka Kitchen Brno: Merzbau revisited

Virtuální výstava Merzbau revisited představí ve veřejném prostoru kolektivní umělecké realizace vytvořené v průběhu online workshopu vedeného digitální sochařkou a umělkyní Helenou Lukášovou, která se v projektu pro Vašulka Kitchen Brno volně inspirovala myšlenkou slavného dadaistického díla německého avantgardního umělce Kurta Schwitterse a jeho celoživotního díla Merzbau. Radikální, neustále se proměňující a rozrůstající instalace/socha/objekt/architektura Merzbau, která od dvacátých let 20. století přetvořila umělcův byt na umělecké dílo, se bohužel nedochovala, ale přesto se stala vizionářským uměleckým počinem, inspirující poválečné umění až do současnosti. Ve čtyřdílném workshopu Vašulka Kitchen Brno vznikla kolektivní digitální sochařská díla navazujícící na myšlenky dadaistického díla, živé sochy, proměňující se a narůstající v prostoru. Digitální prostředí poskytlo zázemí nekonečného pole možností a modelů, práci s virtuálním prostorem a současně nabídlo prostor pro komunikaci napříč celým světem.

Instrukce:

Vydejte se po stopách virtuálních sochařských objektů umístěných ve veřejném prostoru města. V okolí brněnského Domu umění je umístěno 11 soch augmentované reality. Jejich umístění vám prozradí QR kód umístěný na vstupních dveřích Domu umění na Malinovského náměstí, nebo webových stránkách Vašulka Kitchen Brno, který vás odkáže na mapu s vyznačenými body/markery, přes které načtete chytrým zařízením (telefony, tablety atd.) virtuální sochařská díla. Hledejte, stopujte, užívejte si virtuální sochařská díla, hra začíná!

Merzbau revisited

V současné pandemické situaci, která omezuje volný pohyb osob a společenské kontakty, vedoucí také mimo jiné k uzavření galerií, výstav a všech kulturních institucí, není přáno uměleckým dílům umístěných v uzavřených budovách. V omezených podmínkách sociální izolace se ale ukazuje možnost, jak alespoň částečně překlenout tuto bariéru a navázat spojení. Online workshop Merzbau revisited uspořádaný brněnskou umělkyní a digitální sochařkou Helenou Lukášovou nabídl možnost spojení a komunikace mezi lidmi napříč světem. Byl pobídkou ke společné tvorbě v digitálním prostoru. Navázání komunikace s umělci z různých částí světa, jejich vzájemná spolupráce, sdílení a tvorba tvořila vedle samotné realizace virtuálních objektů důležitý aspekt projektu spojujícího digitální tvorbu s participací, sociálními vazbami a interakcí.

Volnou inspirací pro Merzbau Revisited byl Swittersův celoživotní dadaistický umělecký projekt, stavba Merzbau, která znamenala ve své době (od 20. let 20. století) radikální proměnu vnímání uměleckého díla mimo běžné konvence. Proměňující se a stále narůstající stavba/objekt, prorůstající stropem i podlahami Swittersova obydlí, představovala živé neukončené umělecké dílo, předbíhající představu tzv. otevřeného díla, které na začátku šedesátých let 20. století formuloval Umberto Eco ve vztahu k literárním dílům ale i soudobému výtvarnému umění. Právě otevřenost, neukončenost, neustálá proměnlivost a variabilita se stala hlavním inspiračním momentem pro vznik digitálních soch, které právě takovému způsobu práce nabízí takřka nekonečné možnosti. Ve workshopu, na kterém spolupracovalo devět umělců z různých míst světa, nešlo o rekonstruování Schwitterova objektu nebo jeho fragmentů, ale o využití principu narůstajícího a proměnlivého sochařského díla. Umělci se zkušenostmi s 3D modelováním pracovali s daty, scany a virtuálními objekty a společně utvářeli objekty, vycházející z nepřeberného množství vizuálních modelů a digitálních předloh; zejména pracovali s modely antických plastik a soch z muzejních sbírek.  Dopředu nebylo dané, jak má dílo vypadat, záleželo na preferencích a vlastním autorském přístupu jednotlivých umělců a na vzájemné spolupráci, při níž několik autorů sdílelo společný virtuální model a vzájemně jej utvářeli. Jediným omezením pro tvorbu soch byly technické limity, určující velikost soch a některé další aspekty. Možnost spolupracovat prostřednictvím online komunikační platformy se ukázala jako ideální příležitost pro propojení, učení, vzájemnou inspiraci a především komunikaci bez omezení. Sociální aspekt komunikace a spolupráce se tak stal významným prvkem celého projektu.

Výstava připravená při příležitosti Brno Art Week představuje výsledky čtyřdílného workshopu ve veřejném prostoru města, zejména v okolí brněnského Domu umění, sídla Vašulka Kitchen Brno. Jejich nehmotná povaha ale dovoluje umístit současně stejné sochy také do dalších měst po celém světě, například do New Yorku nebo Düsseldorfu a dalších. Ve stejný okamžik si tak mohou sochy prohlížet diváci na různých místech světa. Prostřednictvím chytrého telefonu, nebo jiných zařízení, je možné načíst sochy v konkrétním prostoru města, ale také je pomocí svého zařízení dále modelovat a přemisťovat. Tím vstupuje do hry také participace a účast diváka, který je vyzván k aktivní účasti a vlastní tvůrčí aktivitě.

Rozměr virtuální výstavy ve veřejném prostoru je specifický z několika důvodů – umožňuje realizovat sofistikované umělecké objekty do míst, kde by jejich fyzická realizace byla velmi nákladná nebo technicky nerealizovatelná a odpadá zabezpečení soch kvůli jejich případnému poničení nebo odcizení. Důležitou vlastností virtuálních soch také je, že jsou ve veřejném prostoru trvale přítomné, ale přitom nejsou běžným kolemjdoucím viditelné. Díla jsou tak současně demokraticky přístupná na dostupných místech města, ale současně jsou výlučná nebo exkluzivní a přístupná jen určitému okruhu diváků, kteří o jejich existenci vědí a mají k němu přístup. Prvek utajení, nebo zasvěcení do principu prohlížení výstavy, může připomínat podobné systémy využívané ve známých virtuálních hrách, například Pokémon go, při níž účastníci načítají virtuální postavičky podobným způsobem. Skrze tento prvek hry a zapojení široké skupiny diváků, tak můžeme zažívat pocit spojenectví a sdílení zážitků, i přes výrazné omezení živých sociálních kontaktů a komunikace.

Barbora Cicoňová, David D´Ostilio, Andrea Dudášová, Vítězslav Homolka, Chrisitna Karababa, Veronika Lukášová, Michal Mitro, Celina Rosas Romero

Projekt vznikl ve spolupráci s Brno Art Week. Uskutečnil se za finanční podpory projektu Digitalizace Ministerstva kultury České republiky a za finanční podpory TIC Brno.

          

ZPĚT