Mladá fronta DNES
Datum vydání: 25.7.2009
Rubrika / pořad: Scéna - výtvarné umění
Strana / zpráva 30
Autor: Klára Kubíčková
Posunutá romantika ve změněné krajině
Jeho Křídové útesy na Rujaně jsou součástí učebnic dějin umění jako vrcholné dílo německého romantismu. Malíř Caspar David Friedrich na něm vyobrazil sám sebe se svou ženou na svatební cestě, pod nimi se však v hloubce více než sta metrů hrozivě leskne moře a ani na vteřinu nedává zapomenout, že každý, i v okamžicích vrcholného štěstí, stojí nad propastí smrti. Mnohem temnější byl Friedrich v případě obrazu Zmařená naděje, který je známý také pod názvem Ledové moře – útesy vystupující z chladu a mrazu věstí s jistotou snad jedině zmar.
Friedrichovy obrazy (spolu se dvěma už jmenovanými například ještě známý Poutník nad mořem mlhy či jeho pro nás důležité krajiny z toulek vrcholně romantickým Českým Švýcarskem) jsou pilíři romantických nálad, klíčí v nich utopie, ztroskotání, rozervání, marnost, frustrace – a únik do přírody, do náruče čistého lesa, do krajiny. Která může být sice hrozivá, člověk v ní však i přesto hledá rozhřešení a úlevu.
Romantika benzinových pump Friedrichovy nálady a pocity však nejsou jen záležitostí minulosti – zcela zřetelně jde o pocit, který od konce devatenáctého století sdílejí mnozí autoři a ve vlnách se jako motiv v umění objevuje. Ti současní umělci však spíš než romantickou snahu splynout s přírodou poukazují na globální klimatické změny a ničení životního prostředí. Kulisu hor a lesů nahrazují panoramatem města či postutopistické měsíční krajiny po tušené anonymní katastrofě. Fotografie německých autorů, kteří se inspirovali Friedrichovou Zmařenou nadějí a utíkají k romantice – nikoli však jen ke kýčovitému vyprázdněnému klišé romantiky – přináší výstava v brněnském Domě pánů z Kunštátu pořádaná Domem umění. Nabízí téměř dvě desítky autorů, romantika v jejich pracích má naléhavý tón, je to znepokojivý apel, červeně rozsvícená kontrolka nad hlavou znuděné konzumní civilizace.
Souvislosti s Friedrichem se v brněnské výstavě Zmařená naděje nehledají snadno – o to větší uspokojení návštěvník nakonec má. A nejde jen o krajinu a romantická či postromantická díla. Za polovinou se výstava láme a poslední autoři (Tobias Zielony, Gregor Brandler a Anja Jensen) už zobrazují romantiku benzinových pump, městských panoramat a svobodných (tedy dobrovolně nemajetných) vyděděných bohémů, kterých má každé město víc než dost.
I nekonečné pláně Thomase Wredeho dávají tušit blízkou minulost civilizace, která jako by děsivým způsobem zůstala pohřbena pod ledovou krustou. Podobně pracuje se sněhem a krajinou i Nathalie Grenzhauserová ve svých počítačově posunutých fotografiích a ostatně i Tea Mäkipää, jejíž hrdiny sníh a led už téměř zahubil (pokud si zrovna v městsky čistém oblečení uprostřed postkatastrofické krajiny neopékají na ohni krysu).
Poutník jako puzzle Poněkud hravější tón zvolil pro své dílo Volker Gerling, jehož daumenkino (pásky svázané do knížky, které při rychlém listování animují příběh téměř filmový) je nejlepší atrakcí výstavy. Listování Gerlingovými sešitky je nejenom zábavné, ale v souladu s hlavní myšlenkou výstavy vnáší do duše podivné znepokojení. Co si ten smutný stařík z knížky Starý muž v baseballové čepici nechal pro sebe? Jak zemřela jeho žena? Je osamělý? A co dívka, která v očekávání otvírá oči, aby se v zrcadle podívala na svoji téměř holou hlavu, kterou jí ostřihali, a zbavili ji tak přirozené hřívy?
Příběh, který se nikdy nestal, je i příběhem návštěvníků galerie, kteří se za jeden den vystřídali před Malevičovými obrazy v posledním Gerlingově sešitě. Podobně zábavný a znepokojivý tón má i krátký film Julie Oschatzové, kde hraje hlavní roli podivný zajícovitý mutantek bloudící krajinou.
Je to, co uvidí návštěvník výstavy Zmařená naděje, fikce, dokument, realistická utopie, vize či romantický únik? Nakolik je dílo mladých německých fotografů skutečně inspirované Friedrichem? A kam až je možné romantiku posunout, aby byla stále romantikou, když se po téměř dvou stech letech od vzniku obrazu Zmařené naděje změnilo tolik v krajině i v člověku?
Brněnská výstava, možná trochu překvapivě, na tyto otázky skutečně odpovídá – ne sice vyčerpávajícím způsobem, přesto je schopná vtisknout návštěvníkovi pocit, jaký musel mít Friedrichův Poutník nad mořem mlhy. Před ním je ledová dálka, v duši propast. Jen místo měsíce mu svítí nad hlavou neonový reflektor. Ostatně Poutník nad mořem mlhy je pro našince lehce k mání. Prodává se jako puzzle o tisíci dílcích.
***
V Brně vystavují dvě desítky NĚMECKÝCH FOTOGRAFŮ své postromantické vize inspirované Casparem Davidem Friedrichem.
Recenze hodnocení 70 % RŮZNÍ AUTOŘI Zmařená naděje Nový romantismus v současné fotografii v Německu Dům pánů z Kunštátu, Brno, výstava trvá do 9. srpna
Foto popis| NATHALIE GRENZHAUSER Ze série The promise, 2005
Foto popis| TEA MÄKIPÄÄ Ze série Solitude... is it war!: Soldier, 2004
Foto popis| ANJA JENSEN Kaiko, 2007
Foto autor| 3X FOTO: DŮM UMĚNÍ MĚSTA BRNA
O autorovi| Klára Kubíčková, redaktorka MF DNES
 

*
DIGIfoto
Datum vydání: 30.6.2009
Rubrika / pořad: Krasohled - výstavy
Strana / zpráva 76
Zmařená naděje - Nový romantismus v současné fotografi i v Německu
Výstava refl ektuje prostřednictvím děl šestnácti současných umělkyň a umělců pracujících s médiem fotografi e nebo s videem tradici umění romantismu, která se projevuje výrazně právě v Německu. Vystavující reagují na tuto historickou epochu a současně interpretují aktuální společenské klima v Německu, jejich práce se volně vztahují k dílu Caspara Davida Friedricha. U některých autorů lze nacházet souvislosti s jeho tvorbou: citace jeho jména, motivů nebo obrazů.
kdy do 9. srpna kde Moravská galerie v Brně, Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9
*
ČRo - radiozurnal.cz
Datum vydání: 26.6.2009
Rubrika / pořad: radiozurnal / zajimavosti
Autor: Naděžda Hávová
Tipy na víkend 26.-28. červnaPod titulem Zmařená naděje vystavuje Dům umění města Brna fotografie německých autorů, v jejichž díle nacházejí odezvu ideály romantismu. K tématům snímků německých novoromantiků patří krajina, osamělost jedince, odcizenost přírodě i společnosti a hledání individuality.
*
Brněnský deník
Datum vydání: 24.6.2009
Rubrika / pořad: Kultura/region
Strana / zpráva 19
Autor: VERONIKA ZABADALOVÁČeský minimalismus se setká s německým romantismem
Dům umění města Brna zahájil výstavu Dominika Langa a fotografií německých autorů

Brno/ Člověk jako nepostradatelný prvek architektury, její hybatel a měrná jednotka. Tak lze ve stručnosti shrnout koncepci tvorby mladé ho výtvarníka Dominika Langa. Do ní se nyní doslova ponoří návštěvníci Galerie G99 v Domě pánů z Kunštátu. Výtvarník ji totiž proměnil v labyrint. Vedle Langovy instalace uvidí návštěvníci Domu pánů z Kunštátu v jeho prvním patře fotografie a videoprojekce současných německých autorů reagujících na odkaz romantismu. Devětadvacetiletý umělec v Brně pod názvem Architekt/ výběr z díla vytvořil v přízemní galerii bludiště. Usiluje tak o konfrontaci člověka s prostorem, odhalení jeho funkce a nalezení struktury uměleckého díla. „Instalace v Domě pánů z Kunštátu je architekturou v architektuře. Vznikl tak labyrint či past. Návštěvníci při bloudění totiž zjistí, že některé z vytvořených dveří nejdou otevřít a donutí je vrátit se k počátku. Lang zde hraje hru na architekta amatéra. Zviditelňuje prostorové danosti právě tímto jejich překrytím,“ popsal výstavu její kurátor František Kowolowski.

Atmosféra prostoru

Pražský rodák Dominik Lang se v tvorbě inspiroval především minimalismem, designem a ready-mades. Ve svých instalacích a objektech hledá originalitu staveb a místností. Přetváří hotová díla a nabourává jejich původní uspořádání a určení.
„Vždycky mě přitahovala architektura víc než ostatní umělecké disciplíny. Člověk není pouhým divákem či účastníkem. Víc než vystavování děl na prohlížení mě láká zacházet se samotným prostorem, jeho atmosférou, logikou, společenskými a historickými vlastnostmi,“ objasnil svou koncepci, které zůstal věrný i v Brně, mladý výtvarník. Instalaci doplní také kresby, návrhy a modely, které práci architektura doprovází. Ty kurátoři umístili do bočních částí galerie.
Lang ale není Brnu neznámý. Kromě aktuální výstavy se podílí také na současném projektu Sochy v ulicích. Do něho se zapojil prázdnou místností bývalé galerie Na bidýlku ve Václavské ulici. „Projekt se jmenuje Návštěva a Dominik Lang jej vytvořil jako vzpomínku na nedávno zemřelého galeristu Karla Tutsche, ten byl pro brněnskou uměleckou scénu velkým přínosem,“ vysvětlil již dříve ředitel brněnského Domu umění Rostislav Koryčánek, který projekt Sochy v ulicích pořádá a pod, který spadá také Dům pánů z Kunštátu. Lang také před nedávnem proměnil atrium Pražákova paláce v Husově ulici dílem Místo pro diváka.
Společně s Langovou výstavou začala v Domě pánů z Kunštátu také expozice fotografií navazujících na odkaz romantického malíře Caspara Davida Friedricha. „Titul výstavy Zmařená naděje se vztahuje k Friedrichovi, jehož slavný obraz Ledové moře byl v první, dnes ztracené verzi, znám také jako Zmařená naděje. Friderich nechápal své obrazy jako napodobení přírody, ale jako zrcadlo duše,“ vysvětlila kurátorka Jana Vránová.
A právě toto chápání krajiny jako symbolického společenského prostoru reflektují současní mladí tvůrci Německa. V Brně se představí patnáct autorů. „Výstava se skládá převážně z fotografií, doplňují ji tři videoprojekce,“ dodala Vránová.
Fotogalerie na www. brnenskydenik.cz
***
nové výstavy Místo: Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská ulice Výstavy: Dominik Lang -Architekt/výběr z díla (Galerie G99), Zmařená naděje: nový romantismus v současné fotografii v Německu (1. patro galerie) Otevřeno: do 9. srpna 2009
Foto popis| LABYRINT I VIDEOPROJEKCE. Dům pánů z Kunštátu zaplnilo dílo Dominika Langa a němečtí fotografové.
Foto autor| Foto: Deník/Tomáš Škoda, Attila Racek
Region| Jižní Morava
Publikováno| Brněnský deník; Kultura/region; 19
Publikováno| Vyškovský deník; Kultura/region; 19
Publikováno| Břeclavský deník; Kultura/region; 19
Publikováno| Blanenský deník; Kultura/region; 19
Publikováno| Hodonínský deník; Kultura/region; 19
Publikováno| Znojemský deník; Kultura/region; 19
ID| 58ae9a67-4b34-4c84-b768-85e3ce884a49
*
Mladá fronta DNES
Datum vydání: 24.6.2009
Rubrika / pořad: Kultura
Strana / zpráva 05
Autor: (klr)
Dnešní romantismus? Naděje tone ve smogu
Brno - Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století tvořil německý malíř Caspar David Friedrich romantické utopistické obrazy, které nebyly jen odrazem přírody, ale i zrcadlem tragiky lidské duše. Jeden z jeho nejslavnějších obrazů Zmařená naděje se stal výchozím principem pro současné německé fotografy. Téměř dvě desítky z nich vytvořily výstavu pořádanou brněnským Domem umění, která má formu dialogu s Friedrichem napříč dvěma stoletími. Název je příznačný: Zmařená naděje.
Není prostor pro utopie Stejně jako tenkrát, i dnes je příroda a její motiv (ať už ve fotografii či v malbě) únikem k individuu a výrazem jeho osamění ve světě, kde se vzdálenosti neustále zkracují a přítomnost zrychluje. „V chápání přírody dnešními umělci zanechaly jasné stopy například i klimatické katastrofy, ničení životního prostředí, omezování sociálních vymožeností a globální kapitalismus. Jejich umělecká tvorba ukazuje, co se stane, když už nezbývá dost prostoru ani pro poslední možné utopie,“ vysvětlila přístup umělců kurátorka Jana Vránová.
Výstava Zmařená naděje si tak sice klade podobné otázky po místě člověka ve světě, jako to dělali romantikové v osmnáctém století, nachází ale úplně jiné odpovědi. Svět se v jejich umělecké interpretaci stává spíš nepřirozenou kulisou než idylickým místem úniku. Sedmnáct autorů a autorek tak na výstavě v Domě pánů z Kunštátu nabízí na velkoformátových fotografiích znepokojivě depresivní scenerie, které spíš než v mlze tonou ve smogu.
Foto popis| PROMISE. Nathalie Grenzhauser nafotila sérii v roce 2005.
Foto popis| BEZ NÁZVU. Sylvia Heinrich použila místo měsíce lampu.
Foto popis| KAIKO. Fotografie Anji Jensen obvykle pracují s tmou.
Foto autor| 3xFOTO: ARCHIV DOMU UMĚNÍ MĚSTA BRNA