Akustické obrazy
Východiska mé tvorby jsou dvě, i když se dá říci, že se často vzájemně prolínají a ovlivňují. Na jedné straně jsou to staticky ukotvené světelné sochy a instalace, redukující dané místo na jeho skrytou podstatu, rozvíjející jeho poezii nebo vymezující pohyb diváka v tomto místě včetně jeho fyzického znejišťování; na straně druhé to jsou nejrůznější záznamy a výtvarná vyjádření lidského pohybu – tance či performance, kde tělo je nástrojem tvoření, zdrojem poznání a orientace v prostoru.
Výstava v brněnské Galerii G99, připravovaná v tomto roce, jakoby spojí oba principy v jeden. Těžištěm výstavy budou sice 2-3rozměrné procesuální kresby, které budou volně rozvíjet druhý výše zmíněný princip, však v promyšlené instalaci, vycházející z předchozího pečlivého průzkumu konkrétního místa - princip první. Výstava se bude sestávat z „akustických obrazů“, které vzniknou přímo v galerii na pečlivě zvolených zdech, během hudební improvizace na strunách napnutých před těmito zdmi, zanechávajících autentické, někde expresívní, jinde naopak jemně rozvibrované černé stopy. Limity, ovlivňující „tvar“ hudební části díla, budou délka a množství strun v konkrétních místech u konkrétních zdí; zvuk strun a jeho lokální vztah k celkové akustice prostoru, a limity vlastního těla aktéra (doteky, dosahy, doskoky, chůze apod.). Každý „obraz“ pak bude prezentován se zvukovým záznamem příslušné hudební kompozice, jako možný klíč k jeho porozumění. Jednotlivá díla nebudou mít ambici cokoli zobrazovat, přesto však, nebo právě proto, budou o to reálnější vizuálně-akustickou stopou reálného prchavého okamžiku. Výsledná estetika děl nebude prvotním záměrem ani důvodem jejich vzniku.
Ke spolupráci na projektu v Galerii G99 jsem přizval kreativní brněnskou hudební skladatelku a improvizátorku Lucii Vítkovou, která dokáže nejen citlivě reagovat na daný prostor, místo, situaci, okamžik, předmět (nástroj), ale současně je dokáže pozoruhodným způsobem uchopit a propojit v konstruktivní celek – skladbu. Je mi proto v projektu rovnocenným tvůrčím partnerem, který mi navíc umožňuje vědomou distanci od případných kresebně – estetických manipulací na úkor autentických náhod či zdánlivých chyb, které vnímám jako zdroj nespoutané živosti a svobody výpovědi výsledného díla.
Pavel Korbička

Improvizace je pro mne způsob, jak hudbu v sobě najít a zprostředkovat ji. Spojení hudební improvizace a výtvarného umění je novou inspirací, poznáním a obohacením. K vyjádření používám akordeon, hlas, někdy i pohyb a nově foukací harmoniku. Improvizaci se věnuji nejen sólově, ale spolupracovala jsem i s dalšími hudebníky jako jsou: Bozzini Quartet, Daan Vandewalle, Robin Hayward, Etelka Nyilasi, George Cremaschi, Thomas Buckner, Christian Wolff, Ellliott Sharp, Rod Paton, duo Palagrachio (Ivan Palacký, Peter Graham)…
Lucie Vítková

Pavel Korbička (*1972 v Brně) vystudoval Střední školu uměleckých řemesel v Brně (1987–1992) a Akademii výtvarných umění v Praze (1992–1993, ateliér Socha-prostor-instalace prof. Stanislava Kolíbala; 1993–1998, ateliér Konceptuálních tendencí prof. Miloše Šejna). Vystavuje od roku 1990 u nás i v zahraničí, z toho samostatně od roku 1998. V roce 1995 byl vybrán za ČR společně s Šárkou Sedláčkovou do programu „Evropské projekty pro mladé umělce – GERMINATIONS IX“ v Řecku a v roce 2001 získal pobytové stipendium Ministerstva kultury ČR v Mezinárodním centru Egona Schieleho v Českém Krumlově. V roce 2006, v rámci mezinárodního sochařského sympózia „Metall – Stahl“, konaném v hlavním městě Německé spolkové země Meklenbursko Schwerinu, realizoval kovovou plastiku pro mezinárodní sochařský park Wiligrad. Od roku 1998 působí jako pedagog v ateliéru Sochařství 2 na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Žije a pracuje v Brně a v Praze.

Lucie Vítková (*1985 v Boskovicích) vystudovala Gymnázium v Blansku a následně hru na akordeon a kompozici na brněnské Konzervatoři (2004–2010). Od roku 2008 studuje na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (obor kompozice doc. Martina Smolka a improvizovanou hudbu pod vedením MgA. Jaroslava Šťastného, PhD.). Účastnila se řady skladatelských kurzů: Richard Ayres, Christian Wolff, Elliott Sharp, Thomas Buckner, Rebecca Saunders, Petr Kotík, Phill Niblock, Michael Schumacher, Bernhard Lang, Rod Paton, Walter Zimmerman, Fabián Panisello, David Rosenboom, Mark Bobak. Dále se podílí interpretačně i organizačně na mezinárodním projektu ÖNCZkekwist – 28členný improvizační orchestr, se kterým vystupovala a nahrávala v ÖRF ve Vídni. Je členkou brněnského improvizačního souboru Marijan (Ivo Medek, Petr Pařízek, Jan Kavan, Lenka Sarah Žalčíková…), vystupuje rovněž s židovskou skupinou Hachucpa.

06 04 -- 01 05 (2011)